Cyklovýlety - 2000

Česká republika 2000

• 1.Ostrava - Opava - Bruntál - Bludov
• 2.Bludov - Žamberk - Vamberk - Holice - Stéblová
• 3.Stéblová - Podě/liady - Čelákovice - veltrusy
• 4.veltrusy - Slaný - Karlovy Vary - Loket
• 5.Loket - Cheb - Trojmezí - Cheb - Mariánské Lázně
• 6.Mariánské Lázně - Domažlice - Klatovy - Katovice
• 7.Katovice - Strakonice - Prachatice - Horní Planá
• 8.Horní Planá - České Budějovice - Jindřichův Hradec - Pávov
• 9.Pávov - Třebíč - Moravské Budějovice - Vranov
• 10.Vranov - Znojmo - Laa an der Thaya - Lednice
• 11.Lednice - Čejč - Bučovice - Vyškov - Plumlov
• 12.Plumlov - Přerov - Odry - Ostrava

1.Ostrava - Opava - Bruntál - Bludov

Parametry trasy
Najeté kilometry	152,97	Doba jízdy	5:59:50	Průměrná rychlost	25,6

Cesta začala v Ostravě, odkud jsme měli namířeno směrem do Jeseníků. Jeli jsme po hlavní silnici na Opavu, což je kopcovitá cesta s několika táhlými stoupáními. Především zde je silný provoz, takže raději bych dnes volil cestu přes Kyjovice, což je také kopcovitá cesta, ale provoz je tu skoro nulový a jede se tudy lépe (když odmyslím asfalt). Opava leží zhruba ve stejné nadmořské výšce, takže co jsme vyjeli, jsme také sjeli z Hrabyňského kopce. Opava je krásné město, ale protože ji máme kousek za humny, jeli jsme hned dále. Cesta do Bruntálu je ještě více kopcovitá než první úsek do Opavy, nadmořská výška sice pořád roste, ale každou chvíli se většina kopce sjíždí a jede se hodně nahoru dolů. Nicméně cesta vede takovou polohorskou krajinou, přece jen je to podhůří Jeseníků.

Do Bruntálu, který je zhruba sedmdesát kilometrů od Ostravy, jsme se dostali odpoledne, protože jsme se zdrželi díky Svobovi, respektive zásluhou jeho dvojitého defektu. Dali jsme si v místním nákupním středisku chvíli pauzu a jeli jsme dále do kopců směrem na sedlo Skřítek (877), což bylo největší stoupání na cestě. Byl to táhlý kopec, od poloviny nabral docela sklon, ale vzhledem k tomu, že leží na poměrně frekventované cestě, dalo se to jet. Pamatuji si však, že já jsem s tímhle kopcem měl nečekané problémy (narozdíl od ostatních), ale samozřejmě jsem ho vyjel. Pak už nás víceméně čekal sjezd směrem na Sobotín a Šumperk. U místní kašny jsme si odpočinulia vydali se hledat kemp v Bludově, kde jsme měli batohy. Uvítala nás louka se sprchama přes cestu, ale nám to stačilo, dokonce jsme byli nadšení z ceny, která byla snad jen 15 Kč za použití sprchy :)

Jdi nahoru...

2.Bludov - Žamberk - Vamberk - Holice - Stéblová

Parametry trasy
Najeté kilometry	138,79	Doba jízdy	5:11:57	Průměrná rychlost	26,7

Z Bludova jsme klasicky museli ještě na nádraží a rozloučili jsme se s Jirkou, který to vzdal, jelikož ho tento styl jízdy na kole nebavil. My jsme se vydali přes podhůří Orlických hor směrem na Hradec Králové. Cesta byla zpočátku dost kopcovitá, vyjeli jsme si další sedlo - Červenou vodu(814), což byl v podstatě vstup do Orlických hor, ale potom už se objevovaly spíše menší kopce. Krajina byla hezká, ale čím více jsme se blížili Pardubicím, tím méně byla rozmanitá. Mezi Hradcem Králové a Pardubicemi jsme překřížili hlavní cestu a jelijsme do Stéblové, kam doputovaly naše batohy. No, vlastně batohy jsme tady ještě neměli, ale relativně brzy přijely a my jsme si je po přivezení od vlaku hned nasadili a vydali se hledat místo k přespání. Kemp v okruhu deseti kilometrů žádný, tak jsme začali shánět nějaký nocleh v přírodě. Byla už téměř tma, ale našli jsme si místo u nějakých rybníků (jak se ukázalo ráno, nebyly to rybníky). U opuštěných kolejí jsme rozbalili stany a po krátké očistě v jednom z rybníků jsme se najedli a šli spát. Tahle etapa byla sice kratší než předchozí, ale i tak jsme byli dost utahaní (což už se pak v průběhu dalších dnů nezlepšilo).

Jdi nahoru...

3.Stéblová - Poděbrady - Čelákovice - Veltrusy

Parametry trasy
Najeté kilometry	135,51	Doba jízdy	4:57:50	Průměrná rychlost	27,4

Ráno ve Stéblové bylo asi tím nejdivnějším ránem, které jsme do dneška (30.4.2008) na našich cestách zažili. Probudili jsme se do skutečně krásného prostředí. Všude okolo bordel, papírky (asi od rybářů), smrad (jak se po chvíli ukázalo, stan jsme si postavili asi deset centimetrů od středně velkého lejna), prostě celkově to vypadalo jako na smeťáku. Holt stan jsme stavěli téměř potmě, takže tohle byl výsledek. Když jsme se rozhodli vyčistit si zuby, upoutal naši pozornost nějaký lomoz, který vycházel z lesíka. Od čištění zubů jsme upustili hned potom, co jsme viděli vodu - skutečně nádhera. Asi po třech minutách se z lesíku vynořila lokomotiva s nákladním vozem a zaparkovala to kousek od stanu. No, koleje, nedaleko nichž jsme měli náš minitábor, zjevně opuštěné nebyly. Popravdě po probuzení toho na nás bylo už trochu moc a tak jsme poskakovali mezi lejny a balili stany. Vystřelili jsme tak rychle, jak se jen dalo a čekalo nás další překvapení, z cesty jsme mezi stromy hleděli na obrovské lodě na sousedním rybníce. Nijak jsme nepátrali po tom, co jsou zač a jeli jsme dát bágly na vlak. Pak jsme projížděli znovu okolo rybníků a potom, co jsme viděli, že ta rezavá monstra se po vodě líně pohybují (původně nás napadla blbost typu že je tu prostě dovezli a nechali shnít), začali jsme pochybovat o svém duševním zdraví - co by na rybníce dělaly tak velké lodě? Naštěstí asi za pět minut jsme dojeli k pásovým dopravníkům, které měly několik kilometrů a frčel po nich štěrk s pískem. Došlo nám, že jsme si postavili stan na štěrkáči, kde se ještě těží.

Naštěstí jsme po pár kilometrech našli v nějaké vesnici obchůdek, kde jsme se najedli a uklidnili Potom už naše cesta pokračovala vcelku normálně přes Chlumec nad Cidlinou a Poděbrady. V obou zmíněných městech jsme si dali pauzu, v Poděbradech jsme se trochu prošli a rovinatou krajinou jsme pokračovali dále. Skoro celou cestu nám foukal protivítr, takže i když jsme jeli po rovině, nejelo se nám nijak dobře. Alespoň počasí bylo celý den příjemné... Batohy jsme si vyzvedli u Kralup nad Vltavou a zamířili jsme do nedalekých Veltrus, na nás u řeky Vltavy čekal kemp. Mezi stromy jsme si v lehkém dolíčku postavili stan a tuto etapu zhodnotili jako nic moc zábavnou (až na ráno).

Jdi nahoru...

4.Veltrusy - Slaný - Karlovy Vary - Loket

Parametry trasy
Najeté kilometry	165,42	Doba jízdy	7:05:44	Průměrná rychlost	23,3

Tato etapa vlastně začala už v noci. Asi ve dvě ráno mě probudila bouřka a s hrůzou jsem zjistil, že spím zčásti v kaluži. Bylo skutečně fajn, postavit si stan v dolíčku mezi stromy. Zburcoval jsem Svoba a v děsném lijáku jsme pak v trenýrkách běhali mezi stanem a umývárkou a zachraňovali alespoň nějaké věci. V podstatě vše důležité jsme ale měli promočené, když nepočítám stanovou podlážku, která nás zradila (celý zbytek nocí jsme pak byli nervózní, jestli se to nebude opakovat), byl mokrý spacák, karimatka, věci na spaní, batohy atd. Museli jsme posunout stan mimo vodu a asi po dvou hodinách (chvíli jsme strávili pod horkou sprchou - byla nám kapku zima) jsme se rozhodli ještě si zdřímnout. Musel to být skvělý pohled, vidět nás spát v sedě na rotrhaných Tesco taškách a mokré karimatce. Dan se musel bavit, ten byl suchý ve svém stanu (ten jsme měli půjčený o rok dříve). Ráno naštestí nelilo, ale teplo moc nebylo. Snažili jsme se chvíli sušit, co to dalo, ale pak nás začal tlačit čas. Polovička věcí byla pořád mokrá, ale přesto jsme zabalili, batohy naházeli do vlaku a vyrazili.

Cesta ale celkově taky za moc nestála. Okolo Prahy bylo pár kopců (třeba u Slaného), to se nám jelo ještě dobře, ani moc nefoukalo, ale když jsme za Prahou najeli na hlavní cestu na Karlovy Vary, poznali jsme, že jsme udělali chybu. Vzhledem k tomu, že jsme vyrazili před polednem, nebyl čas vymýšlet jinou trasu, navíc tudy to bylo nejkratší. V životě si nepamatuju, že bych jel tak dlouho (100 km) proti tak silnému větru. Hrozně jsem se snažil, ale dosahovali jsme rychlosti okolo 23 km/h. Do toho přišly kopce - dlouhé, táhlé a vyčerpávající. Několikrát jsme museli dělat přestávky, což ale stejně nepomohlo, doslova jsme se plazili a naše rychlost šla pořád dolů. Nevzpomínám si, že bych ještě někdy ve sjezdu šlapal a nedostal se ani na 25 km/h. Před Karlovými Vary jsme byli slušně zničení, takže nás zatáčkovitý sjezd lesem do města nesmírně potěšil. Jenže to nás ještě čekalo asi deset kilometrů do Lokte, kam jsme si nechali poslat batohy. Vyjeli jsme nádherný asi čtyřpatrový kopec, který nás dorazil, pak jsme sjeli poměrně prudkým sjezdem do Lokte, abychom v půl desáté zjistili, že nádražní budova slouží jako sklad brambor a nádraží funguje jen jako zastávka.

Za ty dva dny už jsme nebyli moc zvědaví na překvapení... Naštěstí jsme sehnali nějakou obsluhu a ta nám doporučila, že máme jet do uzlové železniční stanice - myslím Nové Sedlo. Tam jsme museli někde za dozorčím přepravy, kteří nám pomohli a mohli jsme si dojet pro batohy do nedaleké stanice. V jedenáct jsme byli zpátky v Lokti totálně zničení. Postavili jsme stan (mezitím jsme potkali jednoho kámoše z výšky) a okamžitě usnuli. Druhý den jsme se sbalili a jeli jsme do Karlových Varů sehnat si ubytování pod střechou, abychom mohli vysušit věci. Našli jsme nějakou levnou vodáckou ubytovnu, rozvěsili věci a frčeli do města. Trochu jsme si odpočinuli a nabrali tak síly na pokračování.

Jdi nahoru...

5.Loket - Cheb - Trojmezí - Cheb - Mariánské Lázně

Parametry trasy
Najeté kilometry	163,75	Doba jízdy	6:20:03	Průměrná rychlost	25,8

Po dni volna jsme nabiti energií vyrazili směrem k nejzápadnějšímu bodu naší trasy - k obci Trojmezí. Konečně jsme se mohli soustředit na jízdu a na krajinu, protože jsme vyjeli dříve a navíc jsme se tak neplazili jako cestou do Varů. Počasí vyšlo, foukal lehčí protivítr, byla to docela zábavná cesta hezkým terénem. Vzhledem k tomu, že jsme projížděli okolo Františkových Lázní, udělali jsme si tam na chvíli pauzu a pak pokračovali do Chebu. Z Chebu pak vedla cesta do Aše a pak co nejzápadněji, až k Trojmezí, kde jsme si udělali památné foto Trochu jsme se pak ještě projeli po okolí a pomalu jsme se začali vracet. Pro cestu do Chebu jsme zvolili stejnou trasu, kopcovitým terénem jsme dojeli přes Slavkovský les až do Mariánských Lázní. Zde jsme měli vybraný kemp, který se ukázal jako nejdražší za celou cestu po ČR. Před osmi lety to stálo zhruba stovku na osobu a to jsme měli jen malý stan...

Jdi nahoru...

6.Mariánské Lázně - Domažlice - Klatovy - Katovice

Parametry trasy
Najeté kilometry	163,89	Doba jízdy	5:50:49	Průměrná rychlost	28

Tato etapa byla opět velmi dlouhá, navíc jsme se hodně zdrželi při výjezdu, protože jsme čekali na Dana, než opraví prasklou špici. S tou odjezdil část předešlého dne a na vině nebyly ani tak špice jako spíš kombinace nepříliš dobrých cest a jeho ultra tvrdého výpletu. Vyrazili jsme až po poledni a naštěstí nás nečekaly nijak dlouhé kopce. Krajina sice byla kopcovitá, cesta naštěstí už méně. Jelo se nám dobře, našli jsme si i čas na procházku Domažlicemi, koukli se po náměstí, dali si něco k jídlu a zase jsme pokračovali. Vítr foukal snad poprvé za celou cestu do zad, takže jsme pohodovým tempem dorazili až do Klatov. Bohužel nás chytl déšť, takže jsme se u místního supermarketu museli zhruba na hodinu schovat. To nám podstatně nabouralo náš časový plán, takže hned po dešti jsme museli z Klatov vyrazit dále. Batohy nás čekaly až v Katovicích, což je kousek od Prachatic. Po mokré cestě jsme absolvovali snad padesát kilometrů, asi v polovině Svob mou vinou spadl, když jsme se dotkli předním a zadním kolem. Naštěstí jsme nejeli moc rychle, takže se nic nestalo a mohli jsme pokračovat dále.

Asi po hodině a půl jsme se totálně promrzlí a promočení dostali do Katovic, vyzvedli jsme si batohy a hledali jsme kemp. Trochu jsme si nevšimli, že v mapě bylo vyznačeno jen tábořiště, takže jsme museli tam. Bylo to sice skoro zadarmo, ale bylo to skutečně jen tábořiště, nebylo tu pořádné sociální zařízení, sprcha jen venku za plentou a studená voda. I tak jsme zde zůstali ještě další den kvůli počasí. Přes noc lilo, věci nám nestihly ani minimálně uschnout, takže jsme obětovali jeden den a zůstali. Nemyslím, že jsme si nějak odpočali, protože jsme byli v podstatě pořád polámaní ve stanu, byla dost zima a nevlídno a nebylo se kam jinam schovat. Skočili jsme si aspoň na oběd, přečkali den a doufali, že další den budeme moct vyjet.

Jdi nahoru...

7.Katovice - Strakonice - Prachatice - Horní Planá

Parametry trasy
Najeté kilometry	97,48	Doba jízdy	3:49:10	Průměrná rychlost	25,5

Po dvou nocích jsme z Katovic vyrazili dále směrem na Strakonice a Prachatice. Opět jsme měli štěstí, že nám foukal vítr do zad, takže jsme pokračovali docela rychle. Jediné, co nás trochu naštvalo byla dvacetikilometrová jízda po mokré cestě... V obou větších městech jsme si samozřejmě dali přestávku a trochu se tam porozhlédli (a koupili pohledy). S tím, jak jsme se blížili Šumavě, se začaly objevovat první kopce, což učinilo jízdu pestřejší. Představovali jsme si, že to bude náročná etapa, proto jsme ji nenaplánovali tak dlouhou, vlastně to byla jen větší polovina těch nejdelších etap. Nakonec jsme po kopcích vystoupali zhruba do 800 metrů nad mořem, ale oproti očekávání to šlo dobře, určitě bylo míň kopců než např. při přejezdu Jeseníků. Krajina Pošumaví byla fajn, jeli jsme hodně lesem, což byla změna oproti předchozím dnům ve většinou otevřené krajině. Moc jsme nespěchali, i tak jsme v pohodě a včas dorazili do Horní Plané, kde jsme se po vyzvednutí bagáže ubytovali v kempu Karlák (snad ještě funguje, město ho nabízí k pronájmu). Vzhledem k tomu, že jsme byli v horách, nečekala nás moc teplá noc, ale aspoň nepršelo.

Jdi nahoru...

8.Horní Planá - České Budějovice - Jindřichův Hradec - Pávov

Parametry trasy
Najeté kilometry	192,73	Doba jízdy	6:56:33	Průměrná rychlost	27,8

Plán na dnešek byl jasný - přesunout se z Horní Plané až do Jihlavy. Nebyla to zrovna malá porce kilometrů, takže jsme si museli pospíšit z kempu. Hned ze startu jsme se museli rozdělit, Svob měl něco s kolem (tuším ložiska), takže jsme v podstatě celou etapku odjeli samo s Danem. Ten byl určitě rád, že měl na chvíli klid od našeho neustálého rýpání. Začátek etapy byl super, čekal nás parádní sjezd od Lipna směrem na České Budějovice, jelo to skvěle, tenhle sjezd jsem si užil za celých těch dvanáct dní nejvíce. Pak už jsme jeli směrem na Český Krumlov, kde jsme na chvíli zastavili, abychom se podívali do města a pokračovali jsme dále. Celá tahle část cesty byla vůbec dost o historii, protože po Krumlově jsme udělali zastávky ještě v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci. Co se profilu trasy týče, byla to vyvážená etapa, navíc lehčí vítr v zádech nás posouval dopředu. Jeli jsme z velké části lesnatou krajinou, občas jsme museli vyšlápnout nějaký kopec, přece jen jsme se přemisťovali ze Šumavy na Vysočinu. Protože jsme věděli, že máme před sebou více než 150 kilometrů, kromě zmíněných větších měst jsme moc přestávek nedělali a v podstatě pořád jsme jeli. Cestu jsme si ještě nechtěně prodloužili menším blouděním, ale nakonec jsme se v dobrém čase ještě v pozdním odpoledni dostali do Jihlavy. Porce kilometrů to tedy byla řádná, skoro 200, to není špatný výkon. Výhodou toho, že Svob jel vlakem bylo, že vyzvedl batohy a my jsme vesele mohli do kempu Pávov. Je to náš oblíbený kemp kousek od dálnice D1 :) Kvalita za ta léta prý trošku poklesla, ale snad se to zlepší.

Jdi nahoru...

9.Pávov - Třebíč - Moravské Budějovice - Vranov

Parametry trasy
Najeté kilometry	101	Doba jízdy	3:58:21	Průměrná rychlost	25,4

V Pávově jsme si udělali další den volna (narozdíl od předchozího dne v Katovicích byl tento celou dobu v plánu), protože zde zrovna byli Svobovi rodiče na dovči. Tentokrát jsme si odpočinuli, zahráli si nohejbálek, zaplavali a váleli se. Počasí bylo super, po několikadnech zase bylo vedro, takže jsme se trochu prohřáli. Další den jsme měli v plánu dojet na Vranovskou přehradu, což mělo být něco okolo sta kilometrů. Vlastně už jsme neměli v plánu žádné velké brutality jako 190 kolimetrů a tak, takže už jsme konečně nemuseli spěchat a mohli jsme si cestu víc užívat. Na Vranov jsme měli v plánu dorazit přes Jihlavu, Třebíč a Moravské Budějovice, abychom se vyhnuli hlavní cestě. Dobře jsme udělali, trasa byla super, zpočátku jsme si fest zamakali do kopců, holt nebylo to zadarmo. V závěrečné fázi už to bylo slabší, krajina se trochu na Jižní Moravě srovnala. Ale aby nám nebylo líto, začal foukat protivítr, takže náš průměr šel pěkně dolů. Na Vranov jsme i s batohy dorazili docela prudkým sjezdem do krutě obsazeného kempu v podstatě bez funkční recepce. Kemp byl napráskán vesměs mladými lidmi a tomu odpovídala taky úroveň sociálních zařízení (docela hnus a smrad). Byl tu dost hluk až do noci, ale to nám bylo víceméně jedno, protože jsme byli tak K.O., že jsme spíš upadli do bezvědomí než usnuli

Jdi nahoru...

10.Vranov - Znojmo - Laa an der Thaya - Lednice

Parametry trasy
Najeté kilometry	118,33	Doba jízdy	4:17:41	Průměrná rychlost	27,6

Z Vranova jsme vypadli snad před osmou, nikdo neměl zájem o zaplacení poplatku za stany, tak jsme zase ušetřili Vyjeli jsme prudký stoupák nad přehradu, zbavili se těžkých batohů a vrhli se na pořádnou snídani u zdejší samoobsluhy. Na tento den bylav plánu cesta do Lednice u Břeclavi. Na výběr jsou z tohoto místa dvě varianty - jedna okolo Nových Mlýnů a druhá přes Rakousko. Jelikož jsme nikdy na kole nevyjeli ani metr za hranice, byla volba zcela jasná :) Z Vranovajsme vyrazili směrem na Znojmo. První část cest byla trochu kopcovitá (tak 25 km), potom od Znojma už jsme jeli po vedlejškách vcelku po rovině směrem k hraničnímu přechodu Hevlín. Jediné, co se mi vybavuje je hrbatý asfalt, lehčí protivítr, nic moc zábavná krajina a trochu podmračené počasí. Ale aspoň byla sranda, obzvlášť nás pobavila Danova hláška o tom, že jakmile přejedeme hranice, v Rakousku bude lepší počasí. No, kde na to došel, to jsme bohužel nezjistili, zato ji od nás ještě tak milionkrát slyšel (i příští rok).

Za hranicemi (Laa an der Thaya) nás přivítala placatá krajina, stejné počasí (takže Dan se netrefil) a pořád mírný protivítr. Samozřejmě jsme se na důkaz naší návštěvy cizí země všude důkladně vyfotili a jeli jsme směrem na Poysdorf. Byl to celkově dobrý nápad, už jen kvůli asfaltu, který je zde přece jen o pár tříd lepší, než na našich vedlejškách. Provoz tu byl téměř nulový, projížděli jsme upravenými vesnicemi, bylo to fajn. Pak jsme se napojili na hlavní cestu směrem zpět do ČR. Cesta vedla maličko zvlněnou krajinou a vedle ní byla stezka pro cyklisty, která ale vedla pořád nahoru a dolů, chvíli pod cestou, chvíli nad ní, takže na tu se nám moc nechtělo. Ale po několika výhrůžných zatroubeních projíždějících aut jsme to přehodnotili a jeli jsme tedy po stezce. Fakt je ten, že i na stezce byl dobrý asfalt, takže se nám jelo až na protivítr fajn. Ve Valticích jsme překročili hranice zpátky a jeli jsme směrem na Lednici. Batohy jsme myslím měli v Břeclavi, takže jsme si udělali zastávku i tam. V Lednici jsme se ubytovali v nám známém kempu Apollo uprostřed malebného Lednicko-Valtického areálu, který patří do skupiny památek UNESCO.

Jdi nahoru...

11.Lednice - Čejč - Bučovice - Vyškov - Plumlov

Parametry trasy
Najeté kilometry	125,86	Doba jízdy	4:59:15	Průměrná rychlost	25,2

Přestože jsme neměli moc napilno, opět jsme relativně brzy vyrazili na nádraží s batohy a pokračovali jsme v naší cestě. Cesta tentokrát vedla okolo Brna směrem k Prostějovu. Protože jsme se chtěli podívat za mou kamarádkou do Bučovic, zvolili jsme trasu tak, abychom přes tohle město projeli. Znamenalo to přejet Ždánický les, čili jet přes četné kopce. Původně jsme si mysleli, že to bude vcelku po rovince, ale cesta do Bučovic nás z omylu rychle vyvedla. Krajina byla ale fajn, sice žádné vysoké hory, ale zároveň jsme se nemuseli plazit po rovince proti větru jako například v Polabí. Vítr nefoukal snad první den žádný, takže jsme jeli středně rychle. V Bučovicích jsme se zdrželi asi dvě hoďky a pokračovali jsme směrem na Vyškov. Tady kopce pokračovaly, jelo se pořád nahoru dolů. Zhruba po dvaceti kilometrech pak přišel sjezd z vrchu Zouvalka směrem do Vyškova, to byla hezká část cesty :) Po krátké svačinové přestávce ve městě jsme pokračovali směrem na Prostějov okolo dálnice. Na této cestě je docela provoz, ale jiná varianta nás nenapadla. Je to také pořádně kopcovitá cesta, je to jeden táhlý kopec za druhým, opět jen nahoru a dolů bez jakéhokoliv výškového efektu. Po příjezdu do Prostějova jsme toho měli už taky plné zuby, dohromady jsme za jedenáct dní najeli 1500 kilometrů a už to bylo trošku znát. Z Prostějova nás ještě čekala jízda na Plumlov do kempu Žralok, kde jsme byli už v roce 1999. Cesta s batohy není moc pohodlná, obzvlášť, když její druhá polovina je do kopce. Prostě večer jsme byli rádi, že nás čeká poslední den na kolech.

Jdi nahoru...

12.Plumlov - Přerov - Odry - Ostrava

Parametry trasy
Najeté kilometry	130,52	Doba jízdy	4:56:15	Průměrná rychlost	26,5

Poslední den jsme se spakovali a pred polednem vyrazili na nám známou trasu. Cesta vedla směrem na Přerov po nudných větrných rovinkách a potom dále směrem na Hranice na Moravě stále po rovině. Zde jsme se rozloučili s Danem, který to vzdal tuším kvůli špicím, a pokračovali jsme směrem na Bělotín, odkud jsme se vydali dále směrem na Odry, abychom nejeli na Ostravu po hlavní cestě. Po rovinaté části přišla ta zábavnější pasáž. Okolo Oder je kopců dost, některé jsou výživné :) Do toho nám opět začal foukat protivítr, takže jsme si ještě na závěr museli máknout. Tuto část cesty máme x krát sježděnou, protože přes Bílovec a Fulnek jsme dost jezdili na výlety, takže spíš šlo o to nějak ji přejet, tady nás překvapení nečekalo. Jakmile jsme ale dorazili do Ostravy, mohli jsme naplno projevit svou radost z absolvované cesty - viz dole :)

Jdi nahoru...