Cyklovýlety - články, zajímavosti

Manaslu 2013 - vrcholová část II

No, vstávání nebylo nic moc ;) Někdy po třetí hodině po vcelku neklidné noci s lahvema vody ve spacáku (aby nezamrzly) jsme pomalu vstávali. K snídani jsme měli jedno vajíčko ze včerejška a placku chapati, mezitím hromada lidí vyrazila nahoru a my jsme se po čvrté hodině s čelovkama zapojili do dlouhého hada mířícího do sedla. Lidí tu bylo na můj vkus až až, což bylo způsobeno dlouhou nepřízní počasí - byl to prakticky druhý den, kdy se dalo přes sedlo po x dnech bezpečně přejít...

Stoupání vedlo širokým údolím, okolo ledovcové morény vysoké i stovku metrů, majestátní zážitek... Okolní hory se jaksi nehodlaly zmenšit i přesto, že jsme se pohybovali postupně nad 5000 metrů, prostě pořádné kopce Několik hodin jsme ve sněhu velmi mírně stoupali, ale výška už zde byla cítit, naše tempo s báglama nijak vražedné nebylo :) Postupně jsme se vyhrabali až do vrcholové části, odkud už byl lepší rozhled nejen do stran, ale i před sebe a zpět do údolí. Jakmile se před námi objevily typické motlitební praporky, bylo jasné, že jsme v sedle Larke Pass. Odpovídajícím způsobem jsme se nahoře zaradovali, hodili pár fotek a po takové náhorní plošině pokračovali směrem do Bimtangu. U posledních praporků jsme dali ještě fotku na rozloučenou a začali jsme sestupovat (za zmínku ještě stojí pohled na Annapurny - ty byly přes údolí v dáli naproti).

Cesta dolů byla podstatně prudší, ve sněhu bez maček to moc o jistotě nebylo, sem tam jsme se sklouzli, ale naštěstí se to všecko dalo ustát. Zhruba po dvou hodinách jsme se dostali několik set výškových metrů pod sedlo, sníh skoro zmizel a my jsme si mohli vydechnout, ke všemu to všechno bylo najednou snazší díky výšce, klesli jsme tak o 700 metrů. Postupně jsme se za pár hodin ještě před soumrakem doklopýtali do Bimtangu (odsud hláška "very strong" ) a vyhlíželi Manaslu - bylo pořád jasno a my jsme cítili šanci tenhle kopec konečně vidět... Splnilo se nám to druhý den sestupu a hora je to opravdu majestátní a krásná - jak je vidět z fotek.

Sestup byl v pohodě, teda byl to docela sešup - ke konci druhého dne jsme se dostali až do Tilche, což byl docela kus a bylo to skoro o tři kilometry níže, než sedlo Larke Pass. Ubytko v Tilche nic moc, ale konečně jsme ale viděli třeba šváby po desítkách nebo pořádného pavouka a taky autentický záchod a "sprchu". Zajímavější ale bylo, že jsme část večera proseděli v kuchyni a sledovali přímo přípravu jídla, náš nosič se ukázal být velmi zdatným kuchařem...

Třetí den sestupu jsme se posunuli až k silnici, do města Dharapani. Tady už vysokohorská idylka skončila a začaji jezdit džípy. Zde se taky spojuje trek Manaslu se slavnějším trekem okolo Annapurny, takže odpovídajícím způsobem zde přibyli i lidi. Naše největší dobrodružství přišlo v zápětí - jízda džípem po čerstvě vystřílené silnici, kde jsme se pohybovali doslova nad propastí, to bylo teda něco. Celou cestu jsem koukal do údolí a místy 200 metrová skalní stěna a levá strana džípu jedoucí po její krajnici z naskládaných kamenů - to bylo opravdu uklidňující. Průjezd vodopádem po nakloněné hladké mokré skále mě uklidnil tak, že jsem šel pěšky Pak už se naštěstí jelo jen kousek, sesuv půdy přehradil silnici a tak jsme museli po svých...

... a už jsme ten den do džípu nevlezli... Zbytek dne jsme pokračovali pěšky po cestě, což byla nakonec ale pěkná otrava, veškerá romantika hor se zde v podstatě ztratila. Nebo lépe řečeno - vybrali jsme si blbou stranu, pěší stezka byla na druhé straně údolí... Nocovali jsme tuším v Chyamche, to už bylo komfortní, žádní pavouci, prostě pro turisty z Evropy :) Měli tu ale výbornou kopřivovou polévku, to nás zaujalo. Další den už byl minimálně poetický, jeli jsme džípem do Besi Shaharu, kde už začínala silnice. Ten den jsme se stihli dostat až do Pokhary, našli jsme si hotel a naplno se pustili do relaxace...

Zpět na << Manaslu - vrcholová část I

Další zážitky z Nepálu

Manaslu 2013 - vrcholová část I
Manaslu 2013 - druhá část
Manaslu trek - první část
Cestování autobusem
První setkání s Nepálem