Cyklovýlety - články, zajímavosti

Švýcarsko

Švýcarsko, oficiálně Švýcarská konfederace, je západoevropská země se 7,5 milony obyvatel, která zabírá plochu o výměře více než 40 tisíc kilometrů čtverečních. Je to federální republika, která se skládá z celkem 26 států nazývaných kantony. Sídlem federální vlády je Bern, který je de facto hlavním městem. Ekonomická centra jsou dvě - Ženeva a Zürich. Švýcarsko je obklopeno pěti státy - Německem, Francií, Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem. Je to vícejazyčný stát, který má dokonce čtyři národní jazyky- Němčinu, Francouzštinu, Italštinu a Románštinu. Je velmi známé svou neutralitou, už od roku 1815 nebylo ve válce, což také je důvodem toho, že zde sídlí mnoho mezinárodních organizací jako Červený kříž, organizace WTO a další.

Historie

Na začátku dnešního Švýcarska stál podpis federální charty tří "prakantonů" Uri, Schwyz a Unterwalden. Tento akt byl faktickým spojením v boji proti Habsburské nadvládě. V roce 1325 Švýcaři porazili Habsburskou armádu a potvrdili tak existenci konfederace. K té byly v roce 1353 připojeny další kantony Glarus a Zug, společně s městskými státy Lucern, Zürich a Bern, čímž celá federace získala na síle. Na konci patnáctého století byli Švýcaři díky řadě vítězství v bitvách prakticky nezávislí na Svaté říší Římské. Poprvé byli Švýcaři poraženi v roce 1515, čímž skončila takzvaná heroická etapa Švýcarské historie. O patnáct let později následovaly díky úspěchu Zwingliho protestanských reforem v některých kantonech války, které však probíhaly mezi kantony. Šýcarská nezávislost byla formálně uznána o více než sto let později v roce 1648 na základě Westfálské dohody. V ranně moderním věku Švýcarska na konci sedmnáctého a začátku osmnáctého století byl hlavním problémem konflikt mezi katolíky a protestanty, což spolu s finanční krizí vedlo k rolnické válce.

V roce 1798 byli Švýcaři podrobeni silami Francouzské revoluce a bylo nastoleno nové uspořádání (Helvétská republika). Vláda byla centralizována a kantony v podstatě zanikly. To bylo příkladem útlaku, kdy cizí armáda ničila staletími budované tradice a vazby. Jenže to nebylo nadlouho, už v roce 1803, když byla Francie napadena Rusy a Rakušany, svolal Napoleon schůzku hlavních Švýcarských představitelů do Paříže a vznikl akt zprostředkování, který výrazně posílil autonomii Švýcarska a zavedl uspořádání devatenácti kantonů. Švýcarsko však stále balancovalo mezi snahou o centrální politiku a politiku samostatných kantonů. V roce 1815 ale byla díky Vídeňskému kongresu znovuobnovena nezávislost Švýcarska, byly přičleněny další tři kantony - Valais, Neuchatel a Geneva a to bylo naposled, kdy Švýcarsko expandovalo. V první polovině století došlo asi k měsíční občanské válce, pak si Švýcaři uvědomili, že kantonální uspořádání pro ně bude mnohem výhodnější a vytvořili federaci, se silným prvkem referenda, který později přešel v přímou demokracii. Po celou dobu bylo Švýcarsko silně patriarchální zemí.

Moderní historie

V moderní historii nalezneme také hodně zajímavostí. Za první světové války Švýcarsko zůstalo neutrální a do roku 1917 bylo domovem V.I.Lenina. Druhou světovou válku přečkalo také bez toho, aniž by muselo přímo čelit invazi, přestože Němci měli invazní plán do detailu rozpracovaný. Švýcarsku se podařilo zůstat neutrální i přes vojenské a ekonomické zastrašování ze strany Německa. K invazi nedošlo díky šťastné kombinaci důležitých válečných událostí, které ji vždy oddálily. Za generála Henri Guisana byla vyhlášena masivní mobilizace a byla změněna strategie z původní obrany hranic a důležitých center na strategii dlouhodobého oslabování a stažení se do vysokohorských velmi dobře opevněných pozic známých jako Reduty (Réduit). Dodnes se traduje, že v každé Švýcarské vesnici je nějaký kryt (někde i více), který je špičkově vybaven, jehož zásoby jsou pravidelně obnovovány tak, aby osazenstvo bylo schopné přežít i několik měsíců. Jak jsme se dočetli v jednom cestopise, za kuchyni, kterou bychom v krytu našli, by se nemusel stydět leckterý šéfkuchař...

Druhá světová válka byla krutá a v Evropě témeř nebylo místo, které by jí nebylo citelně zasaženo. Z tohoto pohledu se Švýcarsko jevilo mnoha lidem jako skvělý cíl pro emigraci. I přes svou přísnou imigrační politiku přijako Švýcarsko v průběhu války více než 300.000 lidí (100.000 na základě mezinárodní úmluvy), z nich bylo cca 26.000 Židů. Obecně lze říci, že Švýcarsko bylo za války důležitou zemí, na její neutrální půdě proběhla řada jednání a mimo jiné bylo i centrem pro špionáž obou stran, jak spojenců, tak Německé říše. Válka ale skončila a vše se pomalu začalo vracet do normálu. Švýcarsko válkou neztratilo, právě naopak válka posílila jeho stabilitu. Území nebylo zasaženo a Švýcarské bankovnictví vzkvétalo. Obzvláště kontroverzním tématem je Židovský majetek, který byl uložen za války ve Švýcarských bankách Německem.

Po válce pak přišel další zlom v historii této země, ženy dostaly v roce 1959 právo volit v prvním kantonu, na federální úrovni ho získaly ženy v roce 1971 a poslední kanton (Appenzell Innerrhoden) jim ho po tuhém odporu přiřkl až voce 1990. Ženy po právu volit na federální úrovni začaly prudce stoupat po politických žebříčcích, což v roce 1984 vyneslo do velerady (sedmičlenná národní rada) první ženu. Švýcarsko volí každý rok prezidenta právě ze sedmčlenné rady a žena tuto nejvyšší funkci získala poprvé v roce 1999, podruhé v roce 2007 (kdy do rady přibyla již druhá žena).
Demokracie je praktikována ve Švýcarsku na úrovni komuny, kantonu a na federální úrovni. Federální uspořádání definuje systém přímé demokracie (občas nazýváno systémem poloviční přímé demokracie, protože o všem rozhoduje primárně parlament). Švýcaři mají možnost přehlasovat v případě nesouhlasu parlament, pokud nasbírají 50 tisíc podpisů, musí se konat referendum. Pak existuje varianta, kdy referendum může vyvolat osm kantonů. Tomuto systému se říká "Volksrecht" (v překladu občanské právo).

Kantony, geografie

Kantonů je celkem 26 a jejich počet obyvatel se pohybuje od 15 000 (Appenzell Innerhoden) až k 1 250 000 (Zürich). Plocha kantonů je také různá, od 37 (Bern) do 7105 kilometrů čtverečních (Graubünden). Uvnitř Švýcarska jsou dvě enklávy, jedna patří Německu a druhá Itálii.
Jak již bylo uvedeno výše, Švýcarsko je sídlem mimořádného počtu mezinárodních institucí, za což vděčí především své neutralitě. Byl zde založen Červený kříž (1853) a země je členem OSN (ale přestože je Ženeva jedním ze dvou velkých center OSN, připojilo se Švýcarsko k OSN až v roce 2002). Země není členem Evropské unie, v referendu to na začátku devadesátých let občané odmítli. Švýcarsko je poměrně malou zemí, rozkládá se na ploše o výměře 41285 kilometrů čtverečních, což při počtu obyvatel okolo 7,5 milionu dává hustotu osídlení 182 obyvatel na kilometr čtvereční. Nejnižší hustota osídlení je v hornatějších oblastech, na jihu a v okolí velkých měst je hustota nejvyšší.
Alpy se táhnou napříč celým Švýcarskem, najdeme zde nespočet vysokých vrcholů mezi nimiž je nejvyšší horou Dufourspitze (4634 m.n.m.), tak jako je Švýcarsko poseto horami, je poseto zákonitě i údolími, do mnoha z nich padají vodopády a najde se zde i řada ledovců. Voda z ledovců je základem pro prameny několika Evropských řek (např. Inn), které často stékají do velkých jezer (Ženevské, Zürich).

Nejznámnějším vrcholem je jednoznačně Matterhorn (4478 m.n.m.), který je nedaleko nejvyšší Dufourspitze. Dále je známá skupina vrcholů Jungfrau (4158 m.n.m.), Mönch, Eiger a pak na jihovýchodním cípu dlouhého údolí Engadin se nacházející vrchol Piz Bernina (4049 m.n.m.). Kromě vysokých hor je známá oblast středního Švýcarska, která není tak příliš hornatá, ale nabízí také kopcovitou krajinu, která je částečně zalesněná a částečně otevřená (pěstuje se zde ovoce a zelenina). Další část Švýcarska je často nazývána "Seedland" (země jezer), největším jezerem je Ženevské jezero. V této oblasti se také nacházejí největší Švýcarská města.
Klima je ve Švýcarsku mírné, ale existují zde obrovské rozdíly mezi jednotlivými oblastmi. Léto zde bývá teplé a střídají se v něm rovnoměrně dny pěkné s deštivými, což je ideální pro zemědělství. I v zimě se střídají dny slunečné se sněžením, v nižších polohách je dost často zataženo a mlhavo, zatímco vysoko v horách je slunce více. Fenomén počasí zvaný Föhn se může vyskytovat prakticky v kterékoliv fázi roku, a je charakterizován teplým větrem ze středomoří (projevuje se např. i v Rakousku). Nejsušší podmínky panují v jižních údolích kantonu Valais a naopak nejvíce prší vysoko v Alpách a také v kantonu Ticino, kde se často objevují prudké lijáky. Co se teplot týče, tak západ je teplejší, na chladnější počasí tedy narazíme na východě, ale i vysoko v horách člověka může překvapit velmi chladné počasí v kterékoliv části roku (potvrzuji - v roce 2006 v polovině srpna sněžilo ve výšce nad 2000 m). Ekosystém Švýcarska je také velmi rozmanitý, řada údolí nebo vrcholů má své vlastní mikroklima, které se liší od okolí.

Ekonomie, vztahy s EU, společnost

Tady bych jen krátce zdůraznil, že Švýcarsko je moderní tržní ekonomikou, která je vysoce ceněna z pohledu stability a konkurenceschopnosti a může soupeřit s největšími ekonomikami světa (pokud se týká ukazatelů přepočtených na hlavu) jako USA nebo Japonsko. Mají zde sídlo nadnárodní giganty jako Nestlé, ABB, Swatch či Credit Suisse. Nezaměstnanost se pohybuje nyní (2008) okolo tří procent a v roce 2001 byla dokonce 1,8 procenta, což je skutečně parádní číslo. Nejdůležitějšími odvětvími v průmyslu jsou bankovnictví, cestovní ruch a chemický průmysl. Švýcarsko není členem EU, ale ekonomicky je s EU prakticky v souladu, aby bylo schopno konkurenceschopnosti. Švýcaři se dohodli na sedmi základních principech spolupráce s EU, jako jeden z podstatných je i volný pohyb osob a vstup do Schengenského prostoru. Dále se diskutují témata jako je podpora Evropského GPS systému Galileo, či volného trhu s elektřinou. Švýcarsko je často kritizováno za neprůstřelné bankovní tajemství a za to, že nemá poplatky na úrovni EU. Co se energie týče, je Švýcarsko snad nejčistčím státem z pohledu emisí zapříčiněných výrobou elektřiny. Má naprosto neuvěřitelný podíl vodní energie (přes polovinu elektřiny vyrobí vodní elektrárny) a téměř celý zbytek tvoří energie jaderná. Ta má mezi obyvateli více zastánců než odpůrců. Vynikající výsledky mají Švýcaři v recyklaci, některé typy odpadů recyklují i s více než devadesátiprocentní návratností.

Švýcaři jsou obrovskými fanoušky sportu, především je to fotbal, wrestling (má zde dlouhou tradici), na vzestupu je také hokej a velkou váhu mají zimní sporty. Velké úspěchy pamatuje Švýcarsko také na tenisovém poli, za všechny jmenuji například Rogera Federera nebo Čechošvýcarku Martinu Hingisovou.

Zajímavé odkazy

www.swiss.ch
Wikipedie - Švýcarsko
www.svycarsko.info
Rhätische bahn - vlaky
www.mojesvycarsko.com
www.alpinetraveler.com
Kanton Valais
Kanton Bern
Kanton Graubünden
Kanton Ticino
Kanton Uri
Kanton St. Gallen

Článek převzat z internetové encyklopedie www.wikipedia.com upraven a přeložen z anglické verze. Tento článek je licencován za podmínek GNU Free Documentation License. Používá materiál z článku "Switzerland" na Wikipedii.

Zpět na << Bregenz

Další články o geografii měst a míst

Bregenz
Bodamské jezero