Cyklovýlety - Francie - Savojské Alpy

Web nejen o cyklistice

  

Cyklovýlety 2010

Francouzské Alpy

La Rosiére (kemp La Foret) - Col du Petit Saint Bernard - Aoste (IT) - Col du Petit Grand Saint Bernard - Martigny (CH)

Parametry trasy
Najeté kilometry141 Doba jízdy7:00 - horské kolo,natěžko Průměrná rychlost20 Převýšení2370 metrů

Druhým pokračováním třídenního okruhu je část z La Rosiére (nad Bourg Saint Maurice) přes dvě sedla - Malý a Velký Bernard až do Švýcarské Martigny. Tato cesta patří jednoznačně ke královským etapám, které jsme jeli, silně nám připomněla Vierpässefahrt ve Švýcarsku nebo etapu Au - Landeck v Rakousku přes Bielerhöhe. Obojí se vzdálenostně blížilo k této etapě, společný byl i pozdní dojezd. Největší podobnost (dlouhý sjezd ve spěchu) je jednoznačně s druhou jmenovanou.

Cesta (etapa/výlet) začíná ve výšce okolo 1750 metrů v kempu La Foret, který je položený ve stoupání na Petit St.Bernard, konkrétně pod městem La Rosiére. Z toho jasně vyplývá, že místo snídaně je na programu rovnou zahřívacích asi 100 výškových metrů do městečka La Rosiére, a teprve tam dojde na zaslouženou snídani (a třeba i s vynikajícím čerstvým mlékem a marmeládou!). La Rosiére leží vzdušnou čarou jen kousek od města Bourg St.Maurice, které jde za dobré viditelnosti pořád vidět v údolí (jen o kilometr níž...). Teprve tady silnice překonává první hřeben a dále stoupá na sedlo. Nad La Rosiére je stoupání otevřené, stromy už úplně chybí a cesta se traverzovitě blíží k vrcholu. Sem tam přijde nějaká lehčí zatáčka, až se silnice dostane na takovou travnatou náhorní plošinu, po jejímž přejetí přichází poslední "záškub" a po necelém půlkilometru je to tady... Na vrcholu je hranice s Itálií, pár opuštěných staveb a hezký výhled.

Sjezd z Petit Saint Bernard je možné rozdělit na dvě části - ta horská má sklon asi pět procent, ta údolní je mírná a dlouhá. Samozřejmě o hodně zábavnější je část číslo jedna. Klesání do La Thuile je klikaté, klesá se přímo z hřebene a od začátku je jasné, kam silnice míří. Z La Thuile ještě horská část pokračuje, ale kus podél řeky Dora di Verney, až nad městem Pré Saint Didier přijde cca deset plnotučných serpentin (v tomhle místě má klesání i deset procent). Tady začíná druhá (o trochu nudnější) část klesání, která vede údolím Valle d'Aosta, což je široké a vcelku teplé údolí (když jsme tady byli my, rozdíl mezi teplotou na sedle a v údolí v Aostě byl cca 25 stupňů). Silnice je vcelku široká, ale bohužel s hustým provozem - určitě je zde možnost jet po vedlejších silničkách, ale vzhledem ke vzdálenosti, která nás čekala, jsme nezkoušeli, neb jsme museli co nejrychleji dolů. Klesání má zhruba jedno procento a kopíruje tok řeky, sem tam se nad ni pár metrů zvedne. Okolní kopce jsou spíše travnaté a poseté vinicemi, což indikuje, že vysoké teploty, na které jsme zde narazili, nebyly asi až taková náhoda. Celé klesání má skoro 60! kilometrů a ve své druhé části se dost vleče :)

V Aostě začíná jedno z nejdelších stoupání, které se nám v roce 2010 postavilo do cesty - má převýšení skoro dva kilometry a délku zhruba třicet kilometrů. Na jeho konci čeká další "Bernardovské" sedlo - tentokrát Grand Saint Bernard. V Aostě se spojují dvě údolí - Valle d'Aosta a Valle del Gran S.Bernardo. Přesně tam se také sjíždí z hlavní silnice vlevo a hned za odbočkou už ve městě začíná stoupání. Kousek je ještě ve městě, ale cesta se plynule zvedá směrem do širokého údolí a město postupně mizí za zády. Silnice je v těchto místech dostatečně široká, bohužel tomu odpovídá i provoz. Po pěti kilometrech přijde prvních (a nadlouho i posledních) pár serpentin, kde se cesta vytáhne nad město Gignod. Silnice pokračuje přes dlouhý most a tunel postupně po vrstevnici dolů, udolí s menšími cestičkami nechává pod sebou. Za Gignodem stoupání pokračuje v téměř nezměněném duchu, sklon se pohybuje okolo šesti procent. Nunto říct, že tím, jak je cesta bez zatáček a dost přímkovitě vede údolím Valle del Gran San Bernardo, dost klame tělem a sklon opticky vypadá jako poloviční. Ale pokud se do toho přidá silný vítr (což je přesně situace, ve které jsme nahoru stoupali my), je to hotové peklo a kolo se za žádnou cenu nechce rozjet. Pokud připočteme ještě tak 15kg nákladu, máme slušný fyzický zápřah...

Za dalších asi pět kilometrů se sklon zvolní a přestože ráz krajiny zůstává stejný, najednou je to o něco větší zábava. Z hlediska provozu a nejspíš i z hlediska zážitku je lepší zůstat na vedlejší cestě v údolí a proplétat se jednotlivými městečky. Bohužel to pro nás nebylo téma, protože jsme měli malinko naspěch. Nejdříve jsme chtěli sjet dolů, ale pak jsme usoudili, že trefit ty správné odbočky nebude až tak jednoduché, no a později už jsme z vysoké traverzy nechtěli zase zajíždět do údolí. Široká silnice se postupně zúžila u města Etroubles (pozor, zde se dá natočit voda a nakoupit), až se z ní stala normální jednoproudovka. Ještě v Etroubles začne silnice více stoupat nahoru, konečně přijde pár serpentin přímo ve městě a krajina nabírá horský ráz (přece jen už je nadmořská výška okolo 1400 metrů). Ta pravá horská silnice ale začne až cca v 1550 metrech u města Saint Rhémy. Zde se odděluje stará cesta vedoucí přes sedlo od té nové, která se o několik set metrů výše noří do tunelu Gran San Bernard. Stará silnice není zpoplatněná, ta nová ano. Cyklisti samozřejmě do tunelu nemohou (ani nechtějí), čili varianta je předem daná. Přesto není špatné ještě přejet přes most směrem k mýtnici a koupit si v místním malém obchůdku u benzínky něco k jídlu - dál už je to skoro bez šance...

Dále už totiž cesta vede jen malýmí vesničkami, resp. jen volnou krajinou. Od odbočky z hlavní cesty začíná nádherná část. Cesta se nejprve chvíli klikatí otevřenou krajinou, pak dlouhou traverzou dospěje až na konec mírného údolí a nezbývá jí než přejet řeku a zanořit se do lesa plného serpentin. Ty končí až ve výšce okolo 1900 metrů, kde se opět potkává stará a nová silnice. Ta nová vede až do této výšky v zastřešené galerii a do tunelu se noří teprve o kousek dále, za mostem. Stará cesta stoupá samozřejmě dále, i když v této pasáži je to na chvíli trochu odpočinkové. Nicméně nad tunelem (kde už stromy ustopí trávě a skalám) je sklon největší, okolo 9%, čehož si po překonaných 1400 výškových metrech nelze nevšimnout. Silnice se dlouhými traverzami zvedne nad náhorní plošinu s tunelem (a ten konečně zmizí z dohledu) a u hospice na chvíli zvolní (další možnost nabrat vodu). Přesto ale ještě zbývá nějakých 300 výškových metrů nahoru. Od hospice je krásně vidět celý následující úsek i s horní galerií, tyhle pohledy prostě nikdy neomrzí. I když už to někdy je dost o morálce, tahle část cesty je nejlepší a nejhezčí - okolo jen hory, cesta která se klikatě vine pořád nahoru a nebe... Vrchol stoupání je na malé náhorní plošince s jezírkem a hotelem po obou stranách. Stojí za to sem jet, je to jedno z působivých sedel.

Sjezd na Švýcarskou stranu je v horní části klikatý, cesta se vine skalnatou krajinou plnou zeleně a sem tam míjí zvláštní odvětrávací věže, které dávají tušit tunel půl kilometru pod námi. Půl výškového kilometru je to typicky horská záležitost, prostě paráda. Sklon je zde větší, než od Aosty a na slunci to tady musí být pěkná grilovačka Další kus klesání do údolí Valle d'Entremont ale stojí taky za to. Sice se najíždí do galerie, kde se malá horská cesta napojuje na hlavní cestu od tunelu, ale ta plynulost sjezdu bere dech. Nahoru bych tudy nedoporučoval jet (přece jen vzduch v ze tří stran uzavřené galerii je hnus), ale dolů je to paráda. Pod 50 km/h kolo nezpomalí ani po opuštění galerie a kupodivu ještě ani dlouho potom. Řidič zelené cisterny by mohl vykládat, jak nás naháněl. Čím je silnice níž, tím víc projíždí menšími městy, ale sklon jí pořád zůstává. Až skoro do Orsiéres jsou zatáčky dostatečně široké a nemá cenu pomalu ani brzdit. Až zde se cesta dostane na dno údolí a musí se párkrát zatočit. Odsud už se jede lesnatým údolím až do Martigny, v podstatě až od Sembrancher má cenu začít šlapat. To je dost rarita, asi 1800 metrů klesání se dá zvládnout neskutečně rychle. V jednu chvíli jste úplně v horách a za 40 minut úplně dole v údolí, fakt pecka !

Dojezd do Martigny je ještě pořád z mírného kopce, krajina už je typicky údolní, provoz na úrovni frekventované cesty. Náš dojezd do Martigny se odehrál večer, stejně jako hledání kempu. Podařilo se nám to naštěstí ještě na úplné hranici mezi šerem a tmou, čili další dojezd na poslední chvíli. Tahle etapa je s bagáží skutečná práce na celý den (vyjížděli jsme okolo půl osmé).

Další výlety ve Francii

Albertville - Aiton - St.Etienne - St.Colomban
Albertville - Beaufort - Col du Aréches - Aime - Moutiers - Albertville
Albertville - Beaufort - Cormet de Roselend - Bourg Saint Maurice - La Rosiére (kemp La Foret)
Albertville - Flumet - Col des Aravis - La Clusaz - Col de la Croix-Fry - Thones - Col du Marais - Faverges - Col de Tamié - Albertville
Albertville - La Lechére - Col de la Madeleine - St. Jean de Maurienne
Apt - Bonnieux - Lacoste - Apt
Apt - Roussilon - Apt
Barcelonette - Col de la Cayolle - St Martin d'Entraunes - Col des Champs - Allos - Col d'Allos - Barcelonette
Barcelonette - Jausiers - Col de Vars - Giullestre - Argentiére - Briancon
Barcelonette - Le Lauzet - Col de Pontis - Sauze du lac - Le Lauzet - Barcelonette
Briancon - Argentiére - Guillestre - Col d'Izoard - Briancon
Briancon - Chantemerle - Col du Granon - Granon - Val des Prés - Briancon
Briancon - L'Angentiere - Col de Vars - Meyronnes - Larche
Briancon - Villar St.Pancrace - Col des Ayes - Brunissard - Col d'Izoard - Briancon
Caromb - Bédoine - Mt.Ventoux - Malaucéne - Caromb
Isola - St Étienne - Col de la Bonette - Jausiers - Barcelonette
Isola - St Saveur - Col de la Couillole - St Saveur - Col St Martin - St Saveur - Isola
La Rosiére - Col du Pt.St.Bernard - Courmayeur - Aoste - Col du Grd.St.Bernard - Martigny
Lanslebourg - Bonneval sur Arc - Col de'l Iseran - Val-d'Isére - Bourg St Maurice - Moutiers - Albertville
Larche - Col de Larche - Vinadio - Col de la Lombarde - Isola
Martigny (CH) - Col de la Forclaz - Col des Montets - Chamonix - St.Gervais - Megéve - Albertville
Maussanne les Alpilles - Arles - oblast Camarque - Stes Maries de la Mer
Maussanne les Alpilles - St. Rémy de Provence - Tarascon - Arles - Mausanne
Mizoën - La Grave - Col du Lautaret - Col du Galibier - Col du Télegraphe - Saint Jean de Maurienne
St Jean de Maurienne - Aiguebelle - Aiton - Albertville
St. Jean de Maurienne - Modane - Lanslebourg Mont Cenis - Mont Cenis - Lanslebourg
St.Colomban - Col du Glandon - Col de la Croix de Fer - Le Bourg-d'Oisans - Alpe-d'Huez - Col de Sarenne - Mizoën

 
  www.cyklo-vylety.cz - administrátor: L.Poncza, spolupracovník: P.Svoboda, 2008 - 2015
Poslední aktualizace: 2016-03-05 21:53:51
Stránka zobrazena: 1647019 krát.