Cyklovýlety - články, zajímavosti

Web nejen o cyklistice

  

Grossglockner Hochalpenstrasse

Parametry cesty
Délka47,8 Převýšení z BruckuZhruba 1800 metrů Průměrný sklon9% Maximální sklon12%
Popis stoupáníNE ProfilANO GalerieANO Odkaz na etapuANO
MýtnéANO Doba provozuV.-X. Otevřenodenně 5 - 22 xxxxNE

Tato cesta je jednou z nejznámnějších v Alpách a protože jsme ji v roce 2004 navštívili, rozhodl jsem se sem přispět nějakým povídáním, které umožní toto místo vidět nejen jako cíl vysokohorské cyklistiky, ale také jako velký kus lidské práce, který stál i mnoho životů. Cesta se nachází na jihozápadě Rakouska kousek od města Zell am See (www.zellamsee.at), její začátek bychom našli v Brucku, což je malá obec zhruba s 800 obyvateli ležící v nadmořské výšce 755 metrů nad mořem. Zde najdeme velmi oblíbený kemp (www.sportcamp.at), který je určen především pro sportovně založené jedince, potkáte zde řadu cyklistů nebo turistů. Kemp leží pod horským masivem Grossglockneru a tak přímo vybízí k různým výletům. Profil cesty naleznete zde.

Kořeny

Cesta má pravěké kořeny, již dva tisíce let před Kristem lidé překračovali Hochtor. Dokazují to doložené historické nálezy jako je bronzový nůž z předkeltského období, keltské zlaté ozdoby a jiné. V sedmnáctém století to byla významná obchodní cesta (třetí největší přes Alpy), kudy se přepravilo zhruba 10% všeho zboží v oblasti východních Alp. Postupem času však vznikla potřeba cesty pro automobily a v hlavách stavitelů se zrodil nápad na realizaci tehdy velmi náročné stavby.

Stavba 1924 - 1935

Nápad postavit cestu přes Hochtor získal přesnější obrysy a na podzim roku 1924 byl Franz Wallack požádán, aby vyprojektoval cestu širokou tři metry s možností pozdějšího rozšíření na pět metrů. Kritéria byla jasně dána - cesta měla mít stoupání maximálně 12 procent s výjimkou stoupání na vyhlídky (Edelweißspitze 14 procent), štěrkový povrch a cena měla být tři miliony tehdejších Šilinků (dnes by to bylo asi sedm milionů Euro). V roce 1928 dal zemský hejtman podnět k započetí stavby.

Na podzim roku 1929 Salzburský parlament jednohlasně schválil stavbu pod tlakem narůstající hospodářské krize. První odstřel u Ferleitenu zarachotil 30.srpna 1930 v 9:30. Zbytek času do zimy byl věnován odklízecím a přípravným pracem. Na začátku roku 1931 byla založena společnost Großglockner Hochalpenstraßen AG a od té doby stavba pokračovala rychlým tempem. Do koce roku byla třetina ramp hotova a dvě třetiny byly ve výstavbě. V roce 1934 ještě po rozestavěné cestě projel první automobil (speciálně upravený Steyer) a stal se tak prvním autem v historii, které překročilo Vysoké Taury. Ještě zbývalo dostavět přístupové cesty z obou stran... Cesta byla slavnostně otevřena 3.srpna 1935, což byl na svou dobu skutečně skvělý výkon (dalo se stavět tak půl roku, zbytek roku byl sníh). Za 26 stavebních měsíců bylo přemístěno 870.000 kubíků zeminy a skály, bylo použito 115.750 kubíků zdiva, postavilo se 67 mostů, a na 24 místech byl instalován silniční telefon. Dohromady zde pracovalo neuvěřitelných 3200 dělníků a ti odpracovali přes 1,8 milionu směn.

Konečný účet by v dnešních cenách byl okolo 60 milionů Eur za stavbu a 3,5 milionu Eur za zlepšení přístupových cest a vybavení telefonem.

Silnice za války a po ní

Do roku 1940 navštěvovalo silnici v průměru 375.000 návštevníků ročně (což bylo třikrát více, než počítal projektant). Za války to v letech 1940 - 1944 bylo jen 22.000 za celých pět let. Silnice válkou velmi utrpěla, jezdila po ní pancéřovaná vozidla, sníh byl oklízen nevhodným způsobem. Proto v roce 1945 vznikla první potřeba silnici důkladně sanovat. Provoz na silnici začal od roku 1949 opět strmě růst o desítky procent ročně a tak musel být přijat plán její celkové modernizace. Jejím cílem bylo cestu kompletně rekonstruovat, rozšířit z 6 na 7,5 metru (v údolích na 8 metrů), zvětšit rádius zatáček z 10 na 15 metrů, zvýšit rychlost na 70 km/h a zvýšit počet parkovacích míst z 800 na více než 4000. Kapacita cesty měla být zvýšena na 350.000 vozidel ročně.

Toto se podařlo realizovat v roce 1962. Dalšími úkoly bylo prodloužení sezony a zvýšení bezpečnosti (lavinové zábrany, zpevňování parkovišť atp.). Ne všechno se ale dařilo plnit a to především díky ropné krizi, poklesu turistického ruchu a díky otevření dalších transalpských cest v Taurech. Přesto se společnosti podařilo do roku 1980 uhradit četné půjčky (investice byly skutečně veliké). V roce 1971 byl založen Národní park Vysoké Taury a s tím se význam této silnice začal měnit. Její dopravní význam klesal i díky otevření Tauernské dálnice a naopak hlavní roli převzal turistický význam. Místo se stalo oblíbeným východiskem pro výlety do hor, častým výletním cílem cyklistů. S ohledem na tyto skutečnosti začal být kladen velký důraz na ekologický provoz silnice.

Silnice dnes

Cesta je jedinečná svou nabídkou služeb, najdeme zde informační centra, pořádají se zde také výstavy zaměřené například na stavbu silnice, zajímavosti národního parku atd. Výborný je servis po stránce ubytování a pohostinství, kromě toho zde najdeme několik parkovišť a vyhlídkových míst. Jsou zde také dvě významné odbočky, jedna vede na Edelweissspitze a druhá k ledovci Pasterze, což je největší Rakouský ledovec. Silnice je druhou nejnavštěvovanější zajímavostí Rakouska hned za zámkem Schönbrunn. V roce 2004 ji navštívilo 900.000 lidí, což je obrovské číslo. Z bývalého stavebního díla se tak stal velmi oblíbený výletní cíl. Co do počtu vozidel zde jednoznačně vedou motorky, těch je okolo 70.000 ročně a jejich počet neustále stoupá. Tomu se také přizpůsobují služby okolo silnice (ubytování, úschovny oblečení a helem). Aut a autobusů je ročně okolo 280.000, tímto způsobem se sem dostane většina lidí. Silnice je zpoplatněna pro všechna motorová vozidla, cyklisté mají vjezd zdarma.

Silnice v zimě

Silnice je přes zimu uzavřená, nedala by se udržovat. Obvykle se otevírá na začátku května. Jestliže v době jejího otevření pracovalo na jejím zprovoznění po zimním období zhruba 350 lidí po dobu 70 dní, dnes je situace naprosto jiná. Mimo jiné i díky moderní technice se prodloužila použitelnost silnice ze 132 dní na dnešních 276 dní v roce. Jestliže v roce 1936 bylo potřeba ze silnice odklidit okolo čtvrt milionu kubíků sněhu, dnes je to díky její větší šířce 600 až 800 tisíc kubíků sněhu. S úklidem se začíná na začátku dubna a je prováděn sněhovými frézami (od roku 1953). Úklid probíhá zhruba po dobu 25 dní a místy se stroje musí prohrabat neuvěřitelnou vrstvou 21 metrů sněhu! Počasí na této silnici je proměnlivé, o čemž jsme se mohli přesvědčit i my při naší 4.etapě cesty přes Rakousko, není problém, aby napadl v létě sníh a cesta musela být najednou uzavřena.

Cesta je v hlavní sezonu otevřena od 5:00 do 22:00 hodin, mimo toto období pak od 6:00 do 20:30, přičemž poslední vozidlo se na cestu může dostat nejpozději 45 minut před jejím nočním uzavřením. Jakýkoliv nocleh v přírodě je zde striktně pod pokutou zakázán a nedoporučuje se...

Zajímavé odkazy

www.grossglockner.at/hochalpenstrasse
www.alpy.net/grossglockner/grossglockner-hochalpenstrasse.php
Wikipedie
Cyklistika Krnov

V článku použity informace z oficiální webstránky www.grossglockner.at/hochalpenstrasse a naše osobní fotografie. Datum zpracování: 7.dubna 2008.

Další sportovní zajímavosti

Silverta - Bielerhöhe Alpenstrasse
Lyžařské středisko Livigno
Bishorn - pěšky nad hranici 4000 metrů
Timmelsjoch - vysokohorská silnice
Ötztal - ledovcová silnice

 
  www.cyklo-vylety.cz - administrátor: L.Poncza, spolupracovník: P.Svoboda, 2008 - 2015
Poslední aktualizace: 2016-03-05 21:53:51
Stránka zobrazena: 4674 krát.