Web nejen o cyklistice
Parametry trasy | |||||
Najeté kilometry | 80 | Doba jízdy | 4:20 | Průměrná rychlost | 18,6 |
Dalším Českým pohořím, které jsme se malinko pokusili zmapovat jsou Orlické hory. Ubytování v Penzionu Orlicko nás docela nadchlo, čili můžeme jen doporučit. Penzion se nachází v malé obci Nebeská Rybná, což je asi pět kilometrů od Rokytnice v Orlických horách. Jedná se o penzion vybavený velmi prostornou kuchyňkou, pokoje jsou vybaveny jednoduše, ale účelně - nechybí LCD televize popř. wi-fi připojení k internetu.
Jako první jsme si naplánovali výlet na nejvyšší horu Orlických hor - Velkou Deštnou a přejezd hřebenu. Ve své hřebenové části je to výlet vhodný jen pro horská kola. Cesta začíná sjezdem z Nebeské Rybné do uzavřeného údolí okolo říčky Zdobnice, odkud se pak lesem pokračuje do mírného kopce až do stejnojmenné obce. Ani pak ovšem silnice nepřestane stoupat, nadále sleduje říčku proti jejímu proudu až pod Luisino údolí, kde se oddělí. Následuje asi nejprudší pasáž končící v Luisině údolí u turistické chaty. Je to zvláštní název pro vrchol stoupání, spíše to připomíná sedlo. Z tohoto bodu cesta klikatě klesá o více než 200 výškových metrů níže až ke křižovatce do Deštných v Orlických horách, kde vpravo začíná další stoupání - tentokrát vedoucí na sedlo Šerlich.
Stoupání na Šerlich vede lesem, zpočátku přes několik serpentin - než se silnice vytáhne nad údolí Deštné. Celé stoupání má necelých 5 km a není to zrovna úplně na pohodu, docela se tu dá máknout. Na vrcholu kopce je větší parkoviště (slabší povahy nebo rodiny s dětmi sem jezdí autem a teprve odsud jedou po hřebeni na kolech) a nad parkovištěm je asi půl kilometru vzdálená Masarykova turistická chata. Sedlo Šerlich leží na samém hřebeni Orlických hor, je tedy skvělým východiskem pro výlety - nabízí se minimálně jeden přímo luxusní - projet se skoro po celém hřebeni až k Rokytnici v Orlických horách.
Přímo z parkoviště vede značená cyklotrasa číslo 4071, která nás zavedl na nejvyšší horu "Orliček" - Velkou Deštnou (do výšky 1115 metrů). Byli jsme příjemně překvapeni, že cyklostezka vede po asfaltové silnici (byť starší). Na Velkou Deětnou silnice stoupá řídkým lesem, klikatí se až pod vrchol k chatě Horské služby. Pokud chcete opravdu stanout až na samém vrcholu, je nezbytné ještě asi 200 metrů popojít (popojet) nahoru na mýtinu do výšky 1115 metrů nad mořem.
člověk by si myslel, že když je na nejvyšším vrcholu, bude už jen převážně klesat, ale to bohužel (nebo bohudík) neplatí. Siulnice sice zpočátku klesá prudkým sjezdem zakončeným pravotočivou zatáčkou, posléze se pak ale začne klikatit zpět do lesa a stoupat. V tomto duchu pokračuje hřebenová cesta přes (nebo okolo) více vrcholů - jedním z nich je například Komáří vrch (kde se kříží s se silnicí od Říček - což je také hezký výlet) nebo Anenský vrch, na kterém stojí rozhledna.
Celá cesta po hřebeni je pěkná, na mýtinách se otevírají rozhledy do okolí, střídají se sjezdy, kratší kopce, krajina je prostě opravdu hezká. A co více - tato oblast je známá neuvěřitelnou hustotou hraničního opevnění z 2. světové války, proto zde téměř na každém kroku vykoukne z lesa nějaký bunkr, popřípadě tvrz nebo nějaké menší vojenské stavby. Je to o to působivější, že některé stavby jsou přístupné - za všechny jmenuji například bunkr Průsek nebo proslavenou pevnost Hanička. Prohlídku obou památek lze spojit s tímto výletem, cesta prochází doslova pár metrů od nich.
Už před příjezdem k rozcestí u pevnosti Hanička začíná silnice konečně klesat, cyklostezka opouští souvislý hlavní hřeben Orlických hor a klesá až na hlavní silnici vedoucí do Rokyrnice v Orl.horách. Odsud pokračuje klesání ještě asi 200 výškových metrů, až do města. Komu by tento výlet stačil, pokračuje zpět asi 6km do Nebeské Rybné. V opačném případě (což jsme podnikli my) se dá pokračovat po silnici na Rychnov nad Kněžnou, což znamená postupný další pokles (i když v cestě stojí jeden kopec okolo Pěčína). Z Rychnova se pak malebnou krajinou silnice vine zpět do nitra Orlických hor a pomalu stoupá. Některé kousky stoupání jsou poměrně záživné (ale ne moc dlouhé). Ve spodních částech (okolo Rychnova) najdeme především louky a nějaký ten remízek, zatímco při návratu z Rychnova začíná být krajina členitější, silnice se směrem k Nebeské Rybné stále více noří do lesíků a zároveň je stále členitejší - kopce jsou prudší a sjezdy rychlejší. Od křižovatky za Bělou už jen stačí lesem vystoupat k penzionu a výživný výlet je u konce. Výhodou je, že se dá kdykoliv zkrátit, kromě zajížďky do Rychnova lze zkrátit i cestu po hřebeni - každých pár kilometrů je možnost se vrátit do údolí.