Web nejen o cyklistice
Parametry trasy | |||||||
Najeté kilometry | 73 | Doba jízdy | 4:00 | Průměrná rychlost | 18 | Převýšení | 1200 m |
Výchozím bodem tohoto výletu byla Bělá pod Pradědem (stejně jako v roce 2010), což je městečko nedaleko Jeseníku.
První část cesty vede po proudu řeky Bělé po dobře označené cyklostezce až do Jeseníku, odkud ještě dále klesá až do Písečné. Zde začíná cykloturistická trasa vedoucí na Rejvíz. Vzhledem k výškovému rozdílu mezi Rejvízem a Písečnou je zřejmé, že trasa stoupá, nicméně je to stoupání postupné, bez nějakých prudkých pasáží a navíc po asfaltovém povrchu. V parných dnech je ještě výhodou to, že se vlastně celou dobu jede lesem (zprvu podél malé říčky). Celý tento úsek má asi 6 kilometrů a průměrný sklon okolo 6%, což je ještě na hranici toho, čemu já říkám "rozumné stoupání".
Z Rejvízu se nabízí několik možností, kam pokračovat (kromě hospody :)). Jednou variantou je cesta směrem na Ruský hřbitov a dále na Videlské sedlo (viz zde), druhou možností je velký silniční okruh přes Mikulovice a Vidnavu (viz zde) a třetí možností je právě pokračování až směrem na Vrbno pod Pradědem.
Cyklotrasa do Vrbna pomalu klesá okolo rozcestí v Drakově (zde se dá právě odbočit do Mikulovic) lesem až v podstatě do města, kterému se ovšem vlastně vyhýbá a pokračuje zpět pod kopce. Asi 2km za Vrbnem je vychytaná odbočka zpět na hřebeny nad Videlským sedlem. Jedná se o úzkou asfaltku zdánlivě vedoucí jen k nějakým chatám, která ovšem pokračuje až do výšky 1060 metrů. První tři kilometry rozhodně neřadím k příjemným, silnička stabilně a prudce (10%) stoupá až k pozůstatkům strážního hrádku Rabenstein. Odtud už to není taková hrůza, nicméně tři kilometry stoupání tam ještě jsou. Odměnou je výhled z hřebene na Praděd.
Na hřebeni končí ta největší dřina, ovšem také končí asfaltka, takže od této chvíle je to povrch vhodný minimálně pro treková kola. Lesní cesta vede až k rozcestí jménem Pásmo Orlíka, kde po odbočení vpravo čeká skutečně terénní pasáž zakončená sjezdem k rozcestí Pod Velkým Bradlem. Dále už místy kamenitá a místy "asfaltová" cesta střídavě klesá i stoupá, obzvláště jedno stoupání je s převýšením více než 150 metrů a nelze tak čekat úplně odpočinkovou projížďku. Je opravdu nutné se před takovým podnikem posilnit a něco si také vzít na cestu - celou dobu z Vrbna není na cestě ani jediné místo, kde by se dalo občerstvit, pokud nepočítám tekoucí vodu v potoce
Hřebenový úsek končí trochu technickým sjezdem na Videlské sedlo, odkud se sjíždí normálně po silnici až do Bělé pod Pradědem (místy to slušně frčí). Určitě bych tento výlet označil nálepkou středně těžký. Bez jídla se dá označit jako opravdu těžký - už dvakrát jsem udělal stejnou chybu a podcenil zásoby, resp. nevzali jsme si žádné...