Web nejen o cyklistice
Parametry trasy | |||||
Najeté kilometry | 133,0 | Doba jízdy | 5:07:38 | Průměrná rychlost | 26 |
Tato část cesty nás zavedla zpátky k Tatrám, konkrétně do Nízkých Tater. Krajina je v tomto úseku opět krásná, pohledy do okolí na malebná údolí a s nimi kontrastující vysoké hory jsou skutečně parádní. Z Krásnohorského Podhradí je to kousek do Rožňavy, což je nejnižší bod dnešní cesty ležící v nadmořské výšce okolo tříset metrů. Je to trochu kontrast, protože v podstatě jen pár kilometrů odsud je tisícové sedlo (Úhornianske). Cesta z Rožňavy začne hned za městem mírně stoupat, protože vjíždíme do Gemerského krasu. Asi patnáct kilometrů do Dobšiné je celkem v pohodě, potom přijdou serpentiny a cesta stoupne až k devíti stům metrům. Kopec má vyrovnaný sklon, takže se převýšení pětset metrů rozprostře zhruba do desíti kilometrů. Pak následuje sjezd do Stratené a opět menší kopec k Dobšinské ledové jeskyni, která je největší turistickou atrakcí v okolí. V zimě sem vítr navane sníh a ten se zde drží po celý rok. Panuje zde čilý ruch, když jsme jeli okolo, parkoviště bylo skoro plné.
Za Dobšinskou jeskyní se v podstatě po rovině dostáváme pod sedlo Besník(994). Stoupání na sedlo je vcelku krátké, překonává převýšení jen něco přes dvěstě metrů, takže je to ve srovnání se šestisetmetrovým převýšením z Rožňavy pohodovější. Z Besníku už následuje v podstatě jenom sjezd, od Telgártu (nedaleko odsud pramení Hron) se jede okolo Hornohronským údolím okolo řeky až k Breznu. Cesta vytrvale klesá až pod hranici 500 metrů v Podbrezové. V této oblasti moc kempů není, takže jsme vybrali kemp Tále, který leží v kopci asi osm kilometrů směrem na Chopok. Kemp byl za našich časů zrušen a tak jsme přespali v motelu hned vedle. Tato cesta patří ke středně náročným, kromě stoupání z Rožňavy a krátkého stoupání od Dobšiné se jede buď po rovině nebo z kopce.