Cyklovýlety - články, zajímavosti

Web nejen o cyklistice

  

24h na horských kolech - Bystřička 26.6.2009 - 27.6.2009

Jak to začalo

Už asi dva roky jsem si pohrával s nápadem podniknout nějaký delší závod, ať už na horském kole nebo na silnici. Původně jsem chtěl jet ve dvojici v roce 2007 24h Lichnov - což je silniční závod, který se koná nedaleko Frenštátu pod Radhoštěm, ale sešlo z toho kvůli obavám o bezpečný průběh v noci. Další rok přišla operace ramene a až v roce 2009 mě náhodou oslovil Petr (důvodem bylo, že jeho tradiční spolubojovník nemohl jet), se kterým se znám ze sportovníha centra sport4you, kde oba působíme jako instruktoři Schwinn cyclingu. Slovo dalo slovo a v březnu jsme se domluvili, že pojedeme spolu za tým, který jsme nazvali sport4you.

První den

Na místo jsme se dostavili s jednodenním předstihem už v pátek večer. Původním záměrem bylo projet si trať, ale vzhledem k tomu, že těsně před naším příjezdem mohutně sprchlo, nechali jsme si první průjezd trati až na ostré první kolo závodu. Večer jsme věnovali vybalení a debatě u piva a guláše o nadcházejícím závodě a dolaďování taktiky. Oba jsme s sebou měli naše drahé polovičky, což se ukázalo jako velmi podstatné - byly nám nejen psychickou podporou, ale vytvořily skvělé zázemí. Díky tomu jsme se mohli následující dny soustředit na jízdu.

Den D

Po nějakých devíti hodinách spánku jsme se probudili do zamračeného rána. Nebylo dost dobře jasné, jestli bude pršet, či zůstaneme deště ušetřeni. Už tak se trať zdála být dost mokrá (soudě podle borců, kteří se po cvičné projížďce po okruhu vraceli celí od bláta), takže suché ráno by kvalitě některých pasáží jen prospělo. Nakonec díkybohu celé dopoledne vydrželo bez deště a my jsme v klidu mohli odpočívat a dolaďovat naše kola. Nutno říci, že to mé kolo patřilo k té nejspodnější kategorii co se kvality a vybavení týče. Taky jsem Petra oba dny strašil, že to mé kolo nepřežije a v prvním okruhu ho někde nechám na trati Nicméně zkušenosti z předchozích čtyřiadvacítek na něm byly znát - měl s sebou náhradní kolo a taky kompletní servis, navíc asi čtyřikrát větší stan než my a kupu dalšího vybavení. Holt nenechal se jen tak zaskočit :)

Připravit - pozor - start!

Start se pomalu blížil a naše nervozita stoupala. V jedenáct jsme absolvovali rozpravu, kde nám byly uděleny pokyny, nasadili jsme si identifikační čipy a vyčkávali. Dvanáctá hodina na sebe nenechala dlouho čekat a Petr se coby kapitán našeho minitýmu a zkušený závodník připravil na start. Ten probíhal systémem Le Mans, což znamenalo asi 150 metrový běh k připraveným kolům. Pak už čekal na všechny více než osm kilometrů dlouhý okruh s dvěma stoupáními o celkovém převýšení hodně přes 150 metrů. Okruh vedl z části lesem, z části po zpevněných cestách, zčásti po louce, k tomu dvakrát křížil silnici (v místech křížení byla organizátory regulovaná doprava, takže to bylo naštěstí bezpečné).

První část závodu

Taktiku jsme měli zhruba domluvenou, první střídání mě čekalo po třech kolech. Ne každý zvolil stejný systém, někdo střídal po kole, jiný po dvou. Dá se říct, že se třemi koly na jedno střídání jsme patřili spíše k menšině. Za sebe musím říct, že mi tento Petrem navržený model vyhovoval. Po prvních šesti kolech jsme se drželi na šestém místě z celkově deseti přihlášených týmů. Střídání proběhla bez problémů, počasí bylo taky v pohodě, k večeru dokonce vykouklo sluníčko. Po dvanásti odjetých kolech jsme se rozhodli zkrátit střídání na dvě kola, což se ukázalo jako dobrý tah, protože už nás třetí kolo zbytečně vyčerpávalo.

Popis trati

Profil trati nám dával především díky bahnu zabrat, já bych se nebál trať označit jako náročnou. Začátek byl v pohodě, mírně do kopce, pak sjezd k řece mezi domy a přes most pro pěší do lesa. Zhruba 300 metrů rovinka a pak začalo první stoupání, které vyvrcholilo pro mě nejtěžší pasáží celé trati - asi 70 metrů dlouhým bahnitým lesním úsekem, kde kolo neskutečně tancovalo - tady spousta lidí chodila pěšky (v polovině případů jsem si část kopce vycupital i já). Pak následoval krátký technický sjezd zakončený malým brodem a opět bahnitý kopeček na louku, odkud se sjíždělo lesní cestou na asfaltku (silnější povahy zde nebrzdily...). Následovala rovinatá pasáž po šotolině okolo vlakové trati (pravidelně jsme zde na zastávce potkal vlak snad pětkrát za sebou) a ostrá vracečka za kterou následovalo další stoupání, tentokrát výživnější. Po jeho první fázi asfalt přešel na šotolinu a v lese pak na zpevněnou cestu, která se ve stoupání postupně měnila na bahnitou cestu a končila na louce na podkluzující trávě. Za levotočivou zatáčkou na louce přišel nejvyšší bod a za ním vymodlený sjezd. Jeho první část vedla ještě stále po louce (tady jsem díky dobrým pneumatikám od Peti předjel docela dost lidí - kolo skvěle sedělo), druhá část za malinkým kopečkem vedla lesem po zpevněné kamenité cestě (silnější povahy opět nepoužívaly brzdy). Pak přišla ostrá esovitá zatáčka následovaná krátkým sjezdem po louce a konečně krátký technický prudký úsek nad kempem (postupem času a taky díky dešti zde řada lidí padala). Odsud už to bylo jen o něco málo více než půl kilometru do cíle - stačilo přejet hrubě rozbahněných 100 metrů, projet středem kempu a vplout do cíle...

Druhá část závodu

Noc se pomalu blížila, my jsme stále jezdili na šestém místě. To byl pro nás dobrý výsledek - znamenalo to, že si držíme stabilní tempo. Po setmění jsme vybaveni světly (já 2x Smart LED světlo plus čelovka, Petr hypersvítivá baterka Aurora) vydrželi jezdit ve slušném tempu celou noc. Postupně jsme se probojovali pořadím na třetí místo, kde jsme vydrželi i za svítání. Mezi střídáním jsme se snažili v rámci možností odpočívat, mi se podařilo dokonce asi třikrát na 15-20 minut usnout. Noc byla náročná, zhoršilo se počasí a vytrvale mrholilo. Zatímco do osmi do večera se trať zlepšovala, protože vysychala, v noci to bylo naopak. Asi o pět minut na okruhu jsme zpomalili, ale čas jsme pak drželi pořád na stejné úrovni. Oba jsme si v noci prošli krizí, která díkybohu odezněla i díky výživě od Nutrendu. Nevýhodou bylo snad jen to počasí a bahno, které mě nutilo pořád na myčce čistit kolo, hlavně převody. Díky bahnu jsem ohnul přesmykáč a za svítání jej musel trochu polechtat kladívkem (což byla kromě vytahaného lanka od přehazovačky - díky za opravu Česťo - jediná závada).

Poslední tři a půl hodiny závodu se počasí rozhodlo úplně pokazit a začalo pršet. To už jsme ztratili třetí místo a postupně jsme se od něj kažné kolo o minutku až dvě vzdalovali. Déšť zesílil, trať se definitivně změnila v bahenní lázeň a my jsme se rozhodli soustředit se na udržení čtvrtého místa. Zajeli jsme na závěr každý jedno kolo v tom marastu a v 10:20 jsme zajeli s jistotou čtvrtého místa do kempu, umyli se, očistili kola a pozorovali blázny vytrvale kroužící na trati za deště. Oba jsme toho měli dost, ale být těm třetím blíž, asi bychom jeli dál a ještě se o bronz porvali. Já si říkám, že na první "čtyřiadvácu" jsem to zajel dobře a doufám má stejný pocit i parťák Petr, kterému tímto děkuju za rady jak do závodu, tak co se odpružené vidlice týče (vč. její montáže). Určitě to nebyl můj poslední 24h závod...

Oficiální stránky závodu - www.mtbmaraton.cz, náš tým se jmenoval sport4you...

Další akce

Olomoucký půlmaraton 2015
Salzkammergut Trophy 2015
Pražský půlmaraton 2015
Slovakman 2014
Atlas adventure 2014
Salzkammergut Trophy 2014
Maraton Praha 2014
Salzkammerguttrophy 2013
Půlmaraton Brno 2013
Pražský půlmaraton 2013
Salzkammergut Trophy 2012
Valašská 24h Bystřička 2012
Atlas adventure - rok 2012
Jihlavská 24h - rok 2012
Valašská 24h Bystřička 2011
24h Těžká pohoda Liberec 2011
Atlas Adventure 2011
Pražský půlmaraton 2.4.2011
Valašská 24 - Bystřička 26.6. - 27.6.2010
24h "Těžká pohoda" Liberec 11.6. - 13.6.2010
Atlas Adventure 2010
Rusavská padesátka 2009

 
  www.cyklo-vylety.cz - administrátor: L.Poncza, spolupracovník: P.Svoboda, 2008 - 2015
Poslední aktualizace: 2016-03-05 21:53:51
Stránka zobrazena: 13649 krát.