Cyklovýlety - Švýcarsko 2006

Web nejen o cyklistice

  

Cyklovýlety v roce 2006

Švýcarsko - Itálie

Andermatt - Oberalppass

Parametry trasy
Najeté kilometry21,48 Doba jízdy1:08:31 Průměrná rychlost18,7

Na tento den jsme si naplánovali díky přemístění jen krátký výstup z Andermattu na Oberalppass. Andermatt je sevřen horami ze všech stran, jediná cesta dolů vede přes Ďáblovu soutěsku. Je to nádherné klidné město, s krásnou panoramou okolo. Poloha Andermattu byla příčinou toho, že jsme zde po celou dobu našeho pobytu viděli jen hradbu mraků. Hned po příjezdu nám bylo jasné, že když nezmokneme, bude to štestí.

Něco málo k výstupu - ten začíná vlastně ještě v Andermattu (mimo jiné je zde velká vojenská základna), kdy je vidět podstatná část kopce. Tohle sedlo je zvláštní, protože se nejede ani kousek v lese, celé okolí je travnaté. Celkově to působí jako z panelu modelové železnice, protože vlak vede po celou dobu souběžně s cestou, kterou křižuje na mostech nebo se před ní noří do tunelů. Je to zajímavý pohled, obzvláště pokud je hezky a červený vlak na zeleném pozadí vyniká. Stoupání má celou dobu stabilní sklon, řekl bych tak okolo šesti sedmi procent. Bohužel nemám profil trasy, jelikož GPS jsme nebrali - tohle sedlo jsme měli jet v některém z dalších dní. Cesta se vlní po boku hory a na Andermatt se nabízí hezké výhledy. Dokud se stoupá po této straně kopce, tak stoupání nepolevuje, dokonce se objeví i jeden tunýlek v zatáčce v zájmu udržení přijatelného sklonu. Cesta se neustále kroutí, až dosáhne vrcholové pasáže. V tomto místě (nedaleko je restaurace s výhledem) už cesta vede téměř po vrstevnici a sklon tedy polevuje. Po pravé straně je vlaková trať, která se kdesi vynořila z jednoho z mnoha tunelů. Pohodlnějším sklonem se přijíždí k vrcholovému jezeru, okolo kterého vede cesta jen v galerii. Zajímavé je, že v galerii vede soubežně i vlak a "okna" galerie směrem k jezeru jsou uzavíratelná (na zimu). Celá galerie je uzavíratelná i ze strany vjezdu a výjezdu. Za galerií je vidět vrcholové nádraží Oberalppass, za kterým se vlak noří do vrcholového tunelu. Nad tunelem stoupání končí a jste na vrcholu. Pohled na jednu i na druhou stranu je hezký, okolní hory působí majestátně a z okolních tabulí je jasné, že tohle místo žije i v zimě.

Nás nahoře samozřejmě chytil déšť a hrozilo, že dolů pojedeme mokří. Naštěstí přestalo, ale bohužel ne nadlouho. Ve sjezdu se nám podařilo promoknout velmi dobře, kapky nás bodaly jako jehličky, navíc byla zima a okolní vrcholy se pokrývaly sněhem... Cestou dolů jsme si museli dát pauzičku v tunelu, abychom začali cítit opět prsty na rukou. Třas zastavit nešlo, takže jsme jeli dolů, už to byl jen kousek. Velmi jsme ocenili v kempu teplou sprchu a topení, kde se daly vysušit naše věci. Bohužel pršet nepřestalo, okolí Andermattu se zahalilo mlhou a nám nezbylo nic jiného než se schovat do stanu a doufat, že se to vylepší. Nevylepšilo...

 
  www.cyklo-vylety.cz - administrátor: L.Poncza, spolupracovník: P.Svoboda, 2008 - 2015
Poslední aktualizace: 2016-03-05 21:53:51
Stránka zobrazena: 43640 krát.