Cyklovýlety - Švýcarsko 2007

Web nejen o cyklistice

  

Cyklovýlety v roce 2007

Švýcarsko

Malojapass - Julierpass

Parametry trasy
Najeté kilometry93,54 Doba jízdy4:07:20 Průměrná rychlost22,7

Den volna nám tedy rozhodně bodl. Ráno jsme se bleskově sbalili a po pěti nocích ve Stradě jsme se vydali směr St.Moritz a pak dále na Italskou stranu až skoro do Chiavenny. Přejeli jsme Malojapass, a v dešti jsme se blížili ke kempu. Už tři dny mělo být podle předpovědi hezky, ale pořád se to posouvalo... Po vydatné snídani jsme ale nabrali trochu optimismu a hledali další kemp. Cestou jsme se koukli na vodopády v Borgonuovu a asi třista metrů od nich jsme se pak ubytovali. Tenhle kemp už byl dražší, ale zase lépe vybavený. Noc nás každého vyšla na 10 EUR, což je tak standard. Zvuková kulisa šumící vody už byla v ceně :) Počasí se trošku dalo dohromady, oteplilo se a na chvíli jsme i viděli slunce. Nakonec jsme si naplánovali výjezd na Malojapass, kde jsme byli loni. Jenže to jsme jeli ze strany od St. Moritze, což je skoro po rovině. Chtěli jsme si prostě to sedlo zasloužit.

Borgonuovo je zhruba ve 400 metrech nad mořem, takže do 1815 metrů je to slušný výstup. Start je docela zahřívací, okolo 3,5% až k celnici Castasegna. Pak přijde stoupání v krátké galerii a sklon je chvíli slušný, posléze se vrátí zhruba na 4%. Z Promotogna je stoupání proloženo asi kilometrem po rovince a pak se to opět začíná zvedat. Stoupání v zatáčkách v lese není zrovna mírné, ale do 6% se to vejde. Sice tu není chvílemi kam koukat (žádný výhled na krajinu), ale je to změna oproti první části, kde se jede přes městečka nebo přes louky. Stoupání z malé výšky mají tu výhodu, že lze pozorovat měnící se ráz krajiny. Nevýhodou je jízda do kopce bez toho, aniž by se dalo někde trochu odpočinout. Naše stoupání se po rovině dostane do městečka Casacia, což je poslední místo před Malojapass. Pak cesta stoupne, aby se zhruba po 150 výškových metrech na chvíli zavlnila po rovince kolem řeky. Pak už ale není kam utéct, okolo jsou jen hory a přijde nejkrásnější část stoupání. V nepříliš hustém lese je snad 15 serpentin, které stoupají pěkně nad sebou jako schody. Výhled do údolí, odkud začínají, je pak odměnou za námahu. Tahle část stoupání má určitě okolo 6%, po 20 kilometrech kopce (i když ne nějak vražedně prudkého) dá přece jen zabrat. Ale po zhruba čtyřech kilometrech je hotovo. Těsně před dojezdem k vrcholové ceduli se vyplatí slézt z kola a jít se mrknout na vyhlídku po levé straně.

Cesta pak pokračuje kolem jezer směrem k St.Moritz. Asi 6 kilometrů před ním leží Silvaplana, a tady se na kruhovém objezdu jede na Julierpass. Začátek je opět pěkně ostrý, z prvních serpentin je krásně vidět na Silvaplanu a jezera. Pak následuje trošku táhlá pasáž (před výstupem se rozhodně vyplatí natankovat vodu, protože už moc stínu nebude), u hospodářského stavení (tady jsme si se svolením majitelky nabrali plné lahve) se pak cesta přestane kroutit a vytrvale stoupá. Stromy rychle ubývají a posléze jsou na řadě kameny, jak už to je většinou zvykem při výškách nad 2000 metrů. Serpentiny do konce cesty nepřijdou a pokud fouká vítr, tak je tohle stoupání po otevřené planině dost náročné. V opačném případě se dá jet docela pěkně, ale pokud bych si měl vybrat, tak by se kopec nemusel tak táhnout. Ale každé stoupání skončí, tohle po zhruba 6,5 kilometrech. Není to špatný pocit, ocitnout se během zhruba tří hodin skoro ve 2300 metrech, když jste vyjeli ze 400 metrů nad mořem :) Celkově je to včetně výstupu na Maloju pěkné stoupání, je na co koukat. Pod vrcholem se navíc jede kolem potoka, do kterého se sbírá voda z okolních kopců, okolo se procházejí krávy, prostě pohodička...

Potom, co se pokochá vrcholůchtivý cyklista výhledem na okolní hory a jezírko, je pomalu čas se vrátit (sjezd na druhou stranu by byl zajímavý, ale to už máme za sebou z loňska). Dolů se jede rychle, zatáček je jen pár, takže k 75km/h se odvážlivec dostane docela bez potíží. Následuje jízda okolo jezer zpátky na Maloju. To už je po těch výstupech docela nuda, ale je třeba šlápnout do pedálů a za nějakých dvacet minut už se spustit dolů a užít si 25 kilometrů s minimem šlapání. Sjezd je skvělý, my měli jen tu smůlu, že od Silvaplany začal foukat vcelku silný protivítr, takže to tak moc nejelo. O mlze na Maloji a lehké přeháňce se už radši moc nezmiňuju. Ale i tak to stálo za to, další parádní výstup. Večer nás potěšilo, že počasí se konečně začalo zlepšovat, takže na další den se spřádaly plány hned líp...

 
  www.cyklo-vylety.cz - administrátor: L.Poncza, spolupracovník: P.Svoboda, 2008 - 2015
Poslední aktualizace: 2016-03-05 21:53:51
Stránka zobrazena: 32530 krát.