Cyklovýlety - Švýcarsko 2007

Web nejen o cyklistice

  

Cyklovýlety v roce 2007

Švýcarsko

Reschenpass - Ofenpass

Parametry trasy
Najeté kilometry125,25 Doba jízdy5:16:28 Průměrná rychlost23,8

Na druhý den už jsme si vybrali konečně pořádnou etapku. Nejprve naše trasa vedla k celnici Martina, pak na druhou stranu údolí, přes které jsme jeli včera. Pak už následovalo stoupání na Reschenpass. Přesněji na vrcholek Norbertshöhe, odkud jsme pak pokračovali na již zmíněné Reschenpass. Stoupání na Norbertshöhe je zpočátku docela ostré, ale protože je velká část formou serpentin, tak se to jet dá, průměrný sklon je něco přes 6%. Ze serpentin je hezký výhled na údolí, jde dobře vidět, jak nabíráte výšku. Na Norbertshöhe stojí za to se maličko zdržet a obdivovat výhled na protější kopce. Docela překvapí, že budete sjíždět cca 80 výškových metrů do Nauders, ale nakonec to ani nejde poznat. Co možná člověka rozladí maličko více je, že z Nauders na Reschenpass je to docela po hlavní cestě. Svým způsobem se to ale dá čekat, je to cesta z Rakouska na Itálii. Když jsme to jeli my, provoz byl téměř nepřetržitý. Žádný kopec se cestou na Reschenpass už nekoná, je to jen takové lehčí stoupání. Sedlo je v trošku nečekaném místě, za ním je ještě pár výškových metrů.

Po průjezdu okolo cedulky s výškovými metry už následuje Itálie, během 20 kilometrů už třetí stát :) Na vrcholku sedla je hezké jezero, taková zajímavost je, že v něm ve vodě u břehu stojí kostelní věž. Cesta se vlní kolem jezera, než začne opět klesat do údolí, ještě to trvá, ale pak pokles přijde a je stále prudší. Celkově je to ale mírnější než cesta ze strany, kterou jsme jeli my, přesto si myslím, že se to nejede tak dobře. Cesta stoupá po louce v serpentinách s velkým poloměrem a psychicky moc člověka nepozvedne, že mu to moc "nejede" a nějak to pořád pořádně nestoupá. Po sjezdu do údolí se jede vpravo směrem na Taubers a Mals. Okolní kopce jsou téměř všechny osídleny, všude nějaká ta vesnička a k ní nádherné serpentiny. Škoda, že to jsou většinou slepé cesty a kdybychom to chtěli jen tak vyjet, tak se pak musíme stejně vracet a těžko bychom stíhali to, co nás zajímá nejvíc - horská sedla. Zpátky ale k této etapce. Jak je vidět v profilu, cesta pak už nám toho moc nedaruje, jede se prostě do kopce, vrcholek v nedohlednu (resp. v 2149 m.n.m.). Ale není to bůhvíjak prudké, zato ale docela dlouhé (skoro 20 kiláků), konec se 7% je "výživný" :) První část do Taufers je kolem 5%, okolo řeky zčásti po louce, pak stoupání lehce zmírní, přijde hraniční přechod a až do Sta.Maria je stoupání do 4,5% v průměru. Jsou tam malinko prudší pasáže, ale i skoro rovinky, vše po loukách a přes vesnice. Vodu lze "dotankovat" bez problémů, skoro v každé vesnici mají okolo cesty nějakou tekoucí vodu...

Za zmíněnou pasáží následuje větší dřina, cesta se ke konci i zavlní, vede řídnoucím lesem. Obzvláště hezké jsou serpentiny pod vrcholem, kde se Svobimu podařilo zachytit šplhající se Postbus, kterému jsme v té chvíli po vyjetém kilometru převýšení záviděli :) Ale jako každý kopec, i tenhle měl konec a my jsme se mohli kochat pohledem na hory a trochu si odpočinout. Sjezd do údolí je mírnější než závěr výstupu. Co nás malinko překvapilo, byl výstup na Ova Spin, ten jsme v mapě nikde neviděli. Stačilo ale zabrat a těch 100 metrů nahoru jsme vyjeli. Pak přišlo konečně klesání a nějaká ta zatáčka, galerie, prostě tak, jak to známe...

Veselí nás přešlo, od Zernezu už jsme se trápili, protože namísto postupného klesání se cesta občas nepříjemně zvedla. Protivítr už byl bonus a déšť nás asi měl kapku zchladit. Naštěstí to byly jen přeháňky, i tak jsme kapku promokli. Každopádně jsme si gratulovali, že jsme koupili blatník na sedlovku. Přece jen mít zadek v suchu je neocenitelné (obzvlášť když je kolem deseti stupňů). No, chvíle blatníků ale měla ještě přijít jindy, tohle byla rozcvička. Část z Zernezu teda není nijak extra zábavná, ale vede po proudu Innu, který klesá stále stejně, zatímco cesta kolikrát jde i nahoru. Pak se nabízí hezké pohledy do údolí z výšky i více než 100 metrů. Takže ani tohoto úseku se nevyplatí vzdát. Ze Scuolu už to naštěstí je do Strady skutečně z kopce, dojezd do kempu je v pohodě.

 
  www.cyklo-vylety.cz - administrátor: L.Poncza, spolupracovník: P.Svoboda, 2008 - 2015
Poslední aktualizace: 2016-03-05 21:53:51
Stránka zobrazena: 32531 krát.