Web nejen o cyklistice
Parametry trasy | |||||
Najeté kilometry | 88,4 | Doba jízdy | 4:12 | Průměrná rychlost | 21 |
V rámci toho, ať na soukromém pozemku nenocujeme nějak dlouho, vypakovali jsme se v osm a jeli jsme zpátky do Halleinu. Tam jsme narazili na takový větší hypermarket Merkur, tak jsme neodolali a dali si snídani. Výborná vánočka stála na naše jen přes dvacet korun a malé máslo k ní :) Nikam jsme nečekali, protože tato část měla mít něco okolo šedesáti kilometrů. Cílem bylo dostat se k jezerům nad Salzburgem. D Salzburgu jsme víceméně po stezce dorazili okolo půl dvanácté, takže jsme si chtěli užít prohlídku města. Ale vzhledem k tomu, že byla hlavní letní sezona, nebylo tu moc k hnutí a s koly a bagáží to bylo o nervy, prodírat se davem. Z toho důvodu jsme se jen prošli a na nejbližším náměstí jsme to zaparkovali. Navíc všude kolem byly akorát jen Mozartkugeln a pak plno kýčovitých suvenýrů. Vlastně jsme si tu nic nekoupili a náš výlet se smrsknul jen na napsání pohledů, protože aspoň ty byly docela hezké. Po jedné hodině odpolední jsme vyrazili ze Salzburgu po stezce dále směrem k jezerům.
Jeli jsme pořád po cyklostezce a bylo to docela vytrvale do kopce, aspoň že jsme jeli po výborném asfaltu. Bylo pořádné vedro, okolo třiceti stupňů a tak jsme se na jezera těšili víc a víc. Cestou jsme si dali dvě pauzičky, pokaždé ve Sparu, ten byl snad v každém druhém městě. Cesta celkově byla výborná, tuhle část jsme nejeli po šotolině snad ani chvíli. K Mondsee jsme dorazili relativně brzy a rozhodli jsme se jej objet z pravé strany. U jednoho odpočívadla jsme si dali pauzu na koupel (voda ledová jak blázen) a pak jsme pokračovali dále. Smůla byla, že jsme netušili, že cesta kolem jezera je z této strany uzavřená a museli jsme se vracet. Před Unterachem jsme začali hledat nocleh, kemp žádný, tak jsme se rozhodli kempnout v přírodě. Nakonec jsme u Unterachu našli místo v takovém dolíčku v trávě, kam nebylo z cesty vidět. Nedaleko byl i výborně ledový potok, takže jsme se tam hnedka okoupali. Noc moc klidná nebyla, protože foukal šílený vítr a my měli strach, ať neodnese stanovou plachtu nebo neshodí na stan jeden ze stromů okolo.