Cyklovýlety - Rakousko 2008

Cyklovýlety v roce 2008

Rakousko

Landeck - Imst - Oetz - Sölden

Parametry trasy
Najeté kilometry	66,55	Doba jízdy	3:39:01	Průměrná rychlost	18,23

Konečně po dlouhé etapě z předchozího dne přišel odpočinek v podobě cesty do Söldenu. Ráno jsme byli slušně rozlámaní, ale klasicky jsme se vykopali z kempu a pokračovali směrem k nejbližšímu obchodu, kde jsme si nakoupili něco k snědku :) Po vydatné snídani už nadešel čas se posunout dál. Prvním městem na cestě byl Zams, kam jsme se dostali po relativně dost frekventované cestě. Rychle nás provoz začal štvát, takže jsme hledali alternativu - a našli. V podstatě paralelně vedla středem údolí úzká asfaltka, která se změnila v šotolinovou cestu. Asi v polovině údolí se ovšem cestička napojila opět na hlavní silnici a nezbylo než jet kousek po ní. Naštěstí se odkudsi vynořila cyklostezka a mohli jsme se na ni přesunout. Tahle stezka má možná trochu nevýhodu v tom, že vede okolo dálnice, ale překvapivě to nebyla taková hrůza, jak to vypadalo na první pohled. Koneckonců po pravé straně byla řeka Inn, takže jsme byli stále jedním pedálem v přírodě Ještě jednu výhoda tato část stezky měla - byla z mírného kopce a my tak mohli odpočívat po předchozím záhulu. Faktický konec souvislé stezky přišel asi po deseti kilometrech nedaleko Imstu u města Arzl, tady jsme opět najeli na cestu. Cesta naštěstí v tomto bodě není nijak frekventovaná, protože větší část provozu na sebe stáhne dálnice. Jelikož ale odbočuje od řeky, jede se asi tři kilometry do kopce, což může být maličko nepříjemné po dvaceti kilometrech rovinky.

Jako za každým kopcem, tak i za tímto samozřejmě následuje sjezd, v tomto případě stejně prudký, který vede nepříliš hustým lesíkem. Na úpatí sjezdu je nejnižší bod této etapy, něco přes 700 výškových metrů a nachází se na začátku (konci) údolí Ötztal, kde kromě kruhového objezdu naleznete i informační centrum, které je v provozu v sezonu snad každý den. Holt Rakousko to má v oblasti cestovního ruchu vymáknuté, snad se to dostane alespoň v menší míře i k nám. Odsud už následuje jen a jen stoupání, které je zpočátku velmi mírné, avšak za městečkem Oetz už nabírá pomalu po takových skocích na intenzitě. V Oetzu je odbočka na vedlejší cestu směrem na sedlo Kühtai, které jsme původně měli v plánu pokořit, ale Svobiho koleno bylo zásadně proti, takže nám zůstává v plánu na další léta. Je to další dvoutisícovka, takže počítám, že si ji nenecháme ujít Co se Ötztalu týká, leckomu může připadat název Oetz lehce povědomý. Je to díky tomu, že se v horách nad tímto údolím našel Ötzi - velmi zachovalá kostra člověka snad z doby ledové, která je dodneška podrobována celé řadě výzkumů. Možná časem o ní něco zjistám, když už jsme byli takový kousek od sebe :)

Ale zpátky ke stoupání. To je poměrně úmorné, protože v oněch již zmiňovaných "skokových" pasážích má okolo pěti procent, což je na slunci vyčerpávající, obzvláště pokud se střídá taková pasáž s pasáží táhlou, kde se kolo nechce pořádně rozjet. Ale na druhou stranu, pokud bych si měl vybrat, tak radši jet stoupání s měnícím se sklonem, než neskutečně dlouhé táhlé stoupání. Prostě - jsou stoupání, které se jedou ještě podstatně hůř. Krajina je v táhlejších pasážích většinou trochu jednotvárná, vždy kousek v otevřené krajině, pak městečko a znovu... Ale abych údolí Ötztal nekřivdil, krajina je tu krásná, okolo opět vysoké hory a městečka mají samozřejmě s přibývající výškou horský charakter, dojem navíc osvěžuje řeka, která je v prudších pasážích pěkně divoká. Po cestě Ötztalem je řada informačních kiosků (bez obsluhy), kde se dají nabrat různé letáčky s tipy na výlety a zároveň se zde občas dá potkat i voda vhodná k dotankování lahví. Okolo cesty jsou navíc sem tam nějaké supermarkety, takže po stránce jídla a pití se není čeho bát.

Poslední výraznější "záškub" je před Söldenem, kde se cesta zvedne o posledních sto metrů. Pak už jen následuje vjezd do města a cesta přes něj jen lehounce do kopce okolo řeky. Kemp v Söldenu leží po levé straně a je tím nejlepším kempem, který jsme za těch deset dní potkali. Je vybaven opravdu dobře, čemuž odpovídá i jeho cena. Vzhledem k tomu, že kemp je v provozu i v zimě, najdeme zde i sušárnu na lyžařské vybavení, samozřejmostí je kuchyňka, prádelna a krásné sociální zařízení. V koupelně je k dispozici přímo v kabince zrcadlo a umyvadlo, čemuž odpovídá i její velikost. A protože jde kemp s dobou, je vstup do všech částí řešen přes čip, který každý návštěvník dostane proti záloze. My jsme naštěstí do tohoto kempu dojeli velmi brzo, okolo páté hodiny, což byla příležitost si trochu orazit, nadlábnout se a koukat na prosluněné údolí a na zapadající slunce. Konečně pravá Alpská pohoda

Pokračování na Sölden - Timmelsjoch - St.Leonardo in Pas. - Jaufenpass - Gasteig >>

Zpět na << Au - Faschinajoch - Bludenz - Partenen - Bielerhöhe - Ischgl - Landeck