Cyklovýlety - Rakousko - Tyrolsko

Cyklovýlety v roce 2011

Rakousko - Tyrolsko

Stams - Zirl - Kematen - Sellrain - Kühtai - Ötz - Ebene - Stams

Parametry trasy
Najeté kilometry	82,5	Doba jízdy	4:10	Průměrná rychlost	19,6	Převýšení	1600 m

Stams je malé město s pevností a školou skokanů na lyžích, které leží v údolí Innu asi 30 km nad Innsbruckem. Je to místo dopravně velmi dobře dostupné jak vlakem, autem, tak i na kole. V roce 2011 jsme se přesně z těchto důvodů rozhodli vybudovat zde na jeden den základní tábor a přemístit se sem na cestě z Itálie, kde jsme udělali jeden luxusní šestidenní okruh a navštívili na kole vyhlášené sedlo Passo dello Stelvio.

Okruh z městečka Stams je sice jednodenní, ale také docela výživný. Jeho první část vede širokým údolím Innu po známé cyklostezce až do Zirlu, kde stezku opouští. Těchto prvních asi dvacet kilometrů je to skutečně výletní jízda místy kolem řeky, místy mezi políčky nebo řídkým lesíkem. Na zahřátí je to optimální, jediné, co může zážitek z malebné krajiny lehce pokazit je vítr, který zde dokáže být docela nepříjemný (což byl náš případ, nicméně ještě to nebyla žádná hrůza).

Za Zirlem je ještě rovinatý úsek až do Kematenu na druhé straně údolí, odkud už silnice začíná stoupat. Pamatuju si, že je zde před vjezdem do obce obchod přímo u silnice, čehož jsme využili Stoupání vede docela dlouho v podstatě otevřenou krajinou přes louky, navíc kolem řeky, takže se jede docela příjemně - jediné, na co si můžeme stěžovat byl vítr. Prvním záchytným bodem ve stoupání je městečko Sellrain, za kterým se charakter stoupání lehce změní.

Silnice za Sellrainem začne vykazovat prudší sklon, který se ještě ke všemu čas od času mění z prudkého na pohodový a zase zpět. Co má ale tato část společné s tou předchozí je řeka, jejíž tok pořád kopíruje a nadále tak vlastně stoupá údolím. Za dalším z krátkých prudkých stoupáních cesta na chvíli klesá do města Gries im Sellrain, aby pak ukázala méně přívětivou tvář. Stoupání nabere zase trochu na síle, ale to nejhorší teprve přijde kousek za městem... V profilu to není tak vidět, ale v další vesnici se silnice doslova zlomí a sklon se tak na kilometr a půl zdvojnásobí! Je to nejprudší kousek celého stoupání a jen během této chvilky znamená zisk 200 výškových metrů. Pokud mě paměť neklame, moje rychlost se ustálila na jednociferné hodnotě a ani za nic nešlo přidat. Tenhle kus nám dal řádně do těla a pěkně nás zaskočil.

Za vražedným kouskem kopce už stoupání není tak hrozné, cesta se vynoří z řídkého lesíku a pak hurá z kopce - k vzteku! Je to naštestí jen kousek, a pak se začne plazit nahoru, zase se zde střídají prudší a mírnější kousky okolo řeky/potoka až pod poslední vesnici na cestě. Zde se cesta stáčí postupně vpravo a konečně začne stoupat k vrcholu. Nejedná se o žádné klikaté stoupání po hraně kopce, silnice se spíše vine nahoru širokým stoupajícím údolím. Okolo jsou jen pastviny, není až tak na co koukat, ale je to zase změna. Silnice ještě vede přes dvě galerie, poté se už dostávaá na vrchol. Ne, ještě přece jen kousek chybí - vystoupat tak kilometr úplně otevřenou krajinou (samozřejmě ve větru) až k ceduli Kühtai. Uff, tohle se nám nejelo moc dobře...

Sjezd z Kühtai je veselejší a úplně jiný, navíc je v té horní části mírnější. Cesta vede lesem a postupně klesá do města Ochsengarten, narozdíl od východní strany sedla je tato strana živější a okolo jsou skalnatější kopce i v těch nižších výškách. Za Ochsengartenem už nechybí ani pořádný sklon a postupně se objeví i serpentiny, které jsme cestou nahoru ani nepotkali. Prostě větší zábava

Sjezd končí dlouhými serpentinami, které vedou až do města Ötz. Tímto místem jsme projeli v roce 2011 podruhé, poprvé to bylo při cestě na vyhlášené sedlo Timmelsjoch. Z města Ötz se ještě dále sjíždí údolím Ötztal až na křižovatku s údolím Innu ve městě Ebene. Odsud už silnice klesá jen neznatelně (dá se využít i stezka) až do výchozího bodu, kterým byl Stams. Nedá se říct, že by to byl nějak turbo náročný výstup na sedlo, ale to střídání prudších a mírnějších úseků nám dalo fest zabrat...

Tohle byl poslední výlet uskutečněný na okruhu Alpami v roce 2011, který lze označit opět jako vydařený. Celou trasu můžeme jen a jen doporučit všem, kteří mají rádi horská stoupání - celkový součet převýšení za osm jízdních dní přesahuje 15 kilometrů .

Zpět na << Prato allo Stelvio - Passo dello Stelvio - Umbrailpass - Sta Maria - Prato allo Stelvio